Záchranný archeologický výzkum v intravilánu obce Kadov byl vyvolán záměrem investora provést výstavbu nové kanalizace a ČOV. Výzkum byl prováděn formou dohledu na stavbou dotčených výkopech a také byla provedena exkavace archeologické sond v červnu až říjnu roku 2012.

Záchranný archeologický výzkum spočíval exkavaci a dokumentaci sond S1 – S4. Sonda S1 měla rozměry 1 × 2,2 m a byla situována na parcele č. 514/1. Stratigraficky nejstarší byla primární odpadní vrstva, která obsahovala zlomky strusky, cihel a uhlíků. Následovala písčitá hlína překrytá uloženinou písčité hlíny se zlomky strusky a zlomky glazované keramiky datované do 17. – 18. století. Na její povrch nasedala vrstva jílu překrytá travním drnem.

Sonda S2 měla rozměry 1,5 × 1,5 m a byla situována na parcele č. 514/2. Stratigraficky nejstarší bylo nekompaktní základové zdivo původní hutní budovy. Následně se ukládala vrstva písku s uhlíky, na kterou nasedala odpadní vrstva s četnými uhlíky překrytá stavební sutí se zlomky cihel. Ve východní části sondy nasedala na vrstvu písku lokálně omezená vrstva uhlíků překrytá jílovitou hlínou. Dále se ukládala písčitá hlína se zlomky strusky. Následovalo souvrství navážek tvořené písčitou hlínou, vrstvou uhlíků se zlomky strusky a hlinitým jílem se zlomky keramiky datovanými do 17. – 18. století. Následovala vrstva plastické hlíny překrytá písčitou hlínou. Ve stratigrafickém vývoji se dále ukládala uhlíková vrstva s keramikou charakteristickou pro 18. století, na kterou nasedala vrstva písku překrytá písčitou hlínou. Na jejím povrchu se ukládala vrstva uhlíků převrstvená hlinitým pískem a vrstvou uhlíků s keramikou charakteristickou pro 18. století. Ve stratigrafickém vývoji se následně ukládala navážka písčitého jílu překrytá vrstvou uhlíků a plastickou hlínou. Na povrchu terénu byl travní drn.

Sonda S3 měla rozměry 1,5 × 1,5 m a byla situována na parcele č. 511/1. Do podloží tvořeného písčitým jílem se zahluboval objekt 501 vyplněný písčitou hlínou s továrně vyráběnou keramikou typickou pro 19. stol. Následovala plošně omezená vrstva mazanice překrytá místy až 0,4 m mocnou uloženinou prachovité hlíny. Vrstvy 132 a 125 obsahovaly redeponovanou keramiku ze 17. – 19. století. Na povrch uloženiny nasedala lokální odpadní uhlíková vrstva překrytá recentní vrstvou písčité hlíny. Situaci uzavírala vrstva travního drnu s keramikou z 19. stol.

Sonda S4 měla rozměry 1,5 × 1,5 m a byla situována na parcele č. 513/1. Na prachovou hlínu nasedala vrstva prachové hlíny s kamínky, tvořící svrchní část půdního horizontu, následně se ukládala odpadní vrstva s četnými uhlíky překrytá plastickou hlínou s glazovanou keramikou typickou pro 18. století. Na její povrch nasedala vrstva hlinitého štěrku, tvořící zpevňující komunikační úroveň. Situaci uzavírala vrstva travního drnu.

Nejdůležitějším výstupem archeologického výzkumu je získání dokumentačních bodů, které jsou situovány v intravilánu obce. Sondou S2 bylo zachyceno nekompaktní kamenné zdivo, které je s největší pravděpodobností možné interpretovat jako zdivo původní hutní budovy. Výzkumem bylo dokumentováno výrazné navýšení terénu v prostoru sond S1 a S2 vrstvami navážek primárního odpadu z hutní výroby s obsahem strusky. Místy byl terén navýšen až o 1,2 m. V sondě S4 byl povrch terénu zpevněn vrstvou hlinitého štěrku (135).

Nálezy keramiky byly obsaženy ve vrstvách 104 (sonda S1), 109, 116, 126 (sonda S2), 122, 125, 130, 132, 133 (sonda S3) a 136 (sonda S4). Nejstarší glazovanou keramiku bylo možné datovat do 17. století. Nejvýrazněji je v keramických souborech zastoupena keramika charakteristická pro 18. a 19. století.