Plocha archeologického výzkumu se nachází v bývalém okrese Žďár nad Sázavou,
v katastru obce Jimramov. Záchranný archeologický výzkum „Kanalizace a ČOV aglomerace Jimramov“ byl vyvolán záměrem investora vystavět novou kanalizaci v Městysu Jimramov. Výzkum byl prováděn formou dohledu a předstihového výzkumu na stavbou dotčených liniových výkopech v letech 2012 a 2013.

Nejzajímavější nálezy pocházejí ze sondy č. 3 o rozměru cca 3 m × 3 m, jež se nacházela v zadním traktu parcely č. p. 39, dnes úřadu Městyse Jimramov. Sonda byla dokumentována na úroveň štěrkového písku. Výkop byl proveden pomocí strojové mechanizace. Za archeologicky nejzajímavější považujeme nález studny, reprezentovaný konstrukcí č. 701. Výplň studny tvořila béžovo-hnědá štěrkovitá hlína č. 122, která obsahovala množství nálezů z 2. ½ 16. Století. Profil studny byl odkryt cca 2 m od současného povrchu, ve spodní části sondy v této hloubce prosakovala spodní voda, což značně komplikovalo dokumentační práce.

Odkryté archeologické situace v zadním traktu parcely č. p. 39, dnes úřadu Městyse Jimramov vypovídají o užití této parcely jako hospodářského zázemí měšťanského domu nejpozději od 2. ½ 16. století, což je i zánikový horizont odkryté studny při stavebních pracích.Z tohoto důvodů jsem se zaměřil na bližší materiální rozbor nálezového celku, respektive keramického materiálu z tohoto souboru, který lze rozdělit do 3 okruhů: užitná keramika, kachle a luxusní keramika.

Původní výrobní materiál středověkého nádobí představuje hlína s vysokým podílem ostřiva. Od 2 ½ 15. Stol. se užitý materiál mění na jemnozrnný z plavené hlíny bez viditelných příměsí (Obr. č. 1, 2, 3). Tento materiál nacházíme u většiny zakuřovaného a glazovaného nádobí, které se vyskytuje v Jimramovském nálezovém celku. Tento celek tvoří nálezy hrnců, talířů, mísy-pernice, džbány a pánve. V tomto souboru již převažuje glazovaná keramika, avšak je poměrně častý i výskyt zakuřované keramiky. Typickým příkladem mladší fáze zakuřované keramiky (od konce 15. století) je leštění, které přetrvává až do 17. stol. U této fáze se naopak nevyskytuje radélkování, které je velmi častým výzdobným prvkem ve 2. ½  15. století a úplně mizí začátkem 16. století. V soboru z Jimramova se s tím to výzdobným prvkem též již nesetkáváme.

Nálezy kachlů dosvědčují vyspělejší druh obytného prostoru s místností bez kouře – tzv. světnici. U nálezů z Jimramova se převažují s geometricko-rostlinná motivika, které jsou charakteristické v závěru 16. stol. (obr. č. 4, 5, 6).

Z nálezového celku z Jimramova pochází nález majoliky. Jedná se o talíř, politý neprůhlednou cíničitou glazurou, na stepu je patrná výzdoba, kde bylo užito fialové, zelené vysoko-žáré barvy. Tento nález se plně časově shoduje s ostatními nálezovými okruhy datovaných do 2. ½ 16. stol.

Archeologický výzkum v roce 2012 – 2013 byl třetí, který dokumentoval archeologické situace v k. ú. Jimramov. Záchranný archeologický výzkum vyvolaný výstavbou kanalizace celkem eviduje 1143 artefaktů pocházejících z časového rozmezí 14. stol. – 19. stol. Odkryté archeologické situace v prostoru ul. Žabárna prokázaly trvalé osídlení v této části sídelní aglomerace městyse Jimramov od konce 18. stol. Výzkum v SZ části městyse dokumentoval doklady intenzivního osídlení tohoto prostoru nejpozději od 14. století. Odkryté archeologické situace v zadním traktu parcely č. p. 39, dnes úřadu Městyse Jimramov, odhalily nálezový soubor ve výplni studny č. 701 s významným keramickým depotem datovaným do 2. ½ 16. století.