Záchranný archeologický výzkum v intravilánu obce Zvole nad Pernštejnem byl vyvolán záměrem investora provést odvodnění kostela. Výzkum byl prováděn formou dohledu na stavbou dotčených výkopech a také byla provedena exkavace archeologických sond v říjnu 2012.

Záchranný archeologický výzkum spočíval v exkavaci a dokumentaci čtyř sond (S1 – S4) a dokumentaci zdiva při jihovýchodním nároží kostela sv. Václava. V sondě S1 bylo dokumentováno kamenné zdivo pojené vápennou maltou o šířce 0,6 m, které bylo překryté vrstvou písčité hlínys redeponovanou keramikou datovanou do 14. – 15. století. Mezi zlomky byla zastoupena kvalitní redukční keramika a zboží se slídou ve hmotě. Na povrchu terénu byl travní drn.

Zvole, kostel sv. Václava, sonda S1, zeď 901.

V sondě S2 nasedala na vrstvu písčitého jílu jílovitá hlína s redeponovaným zlomkem hrubé redukční keramiky a zlomky glazované keramiky z 16. – 17. století. Následovala vrstva stavební suti překrytá navážkou písčité hlíny. Situaci, stejně jako v ostatních sondách, uzavírala vrstva travního drnu. V sondě S3 byla dokumentována lokální dlažba, kterou porušoval výkop vyplněný písčitou hlínou s kameny. Následně se ukládala vrstva písčitého jílu s redukční keramikou datovanou do 14. – 15. století, překrytá jílovitou hlínou. Na jejím povrchu byla dlažba převrstvená jílem a vrstva navážka jílovité.

Stratigraficky nejstarší byla v sondě S4 dlažba ze středních valounů, kterou překrývala místy až 50 cm mocná vrstva písčitého jílu. Ta obsahovala jeden okraj pokličky, okraj hrnce a zlomky těl nádob redukčního výpalu datované do 14. – 15. století. Následovala navážka jílovité hlíny s glazovanou keramikou charakteristickou pro 17. – 18. století. Ve výkopu u jihovýchodního nároží kostela sv. Václava bylo dokumentováno zdivo (900) pojené vápennou maltou. Jižní část zdiva tvořila pravidelný líc.

Nejdůležitějším výstupem archeologického výzkumu je získání dokumentačních bodů, které jsou situovány v intravilánu obce. Ve výkopu při jihovýchodním nároží kostela sv. Václava bylo dokumentováno kamenné základové zdivo 900. Zdivo mělo odlišnou orientaci než současná barokní stavba a je tedy možné ho interpretovat jako základové zdivo staršího kostela z počátku 14. století. Další kamenné zdivo pojené vápennou maltou bylo zachyceno sondou S1. Mělo pravidelný severovýchodní a jihozápadní líc. Jeho šířka byla 0,6 m. I toto zdivo bezpochyby souvisí s dřívější sakrální stavbou.

Zvole, kostel sv. Václava, zdivo 900, pohled od JV.

V sondách S2 až S4 byly dokumentovány středověké a novověké kulturní vrstvy. Již při výstavbě prvního kostela na počátku 14. století bylo jeho okolí upraveno kvalitní valounovou dlažbou, což bylo doloženo v sondě S3 a S4. Další lokální úprava povrchu terénu byla dokumentována v sondě S3.