Zjišťovací archeologický výzkum v intravilánu Velkého Meziříčí byl vyvolán záměrem investora provést, vzhledem k nevyhovujícím podmínkám, demolici stávajícího sálu v místě budovy na parcele 255, č. p. 17 a vystavět nový víceúčelový sál. Přestavba je spojena s částečnou rekonstrukcí dané budovy s fasádou do historického náměstí. Výzkum byl prováděn formou sondáže na stavbou dotčené ploše v listopadu roku 2013. Na základě níže uvedených nálezových situací byl v zimních měsících 2013 proveden záchranný archeologický výzkum.

Sondou S1 bylo zachyceno původní říční dno tvořené písčitým jílem, který překrýval jíl. Dále byly dokumentovány sedimentární uloženiny, z nichž převažovaly vrstvy organogenního charakteru. Vrstvy obsahovaly redukční keramiku typickou pro 14. – 15. století. Výzkum dále doložil dvě fáze dřevěného plotu z kůlů. V první fázi byl plot postaven z konstrukčně menších kůlů o průměru do 15 cm. Ve druhé fázi došlo k předsazení nové dřevěné konstrukce plotu s kůly o průměru do 21 cm cca o 1 m blíže k řece. Ploty byly stavěny z důvodu zpevnění břehu vodoteče proti častým sedimentárním náplavám. Částečně mohly plotové konstrukce ve spojení s řekou plnit i obrannou funkci. V neposlední řadě byla doložena cihlová kanalizační stoka orientovaná ve směru severozápad jihovýchod.

Sondou S2 bylo dokumentováno středověké kulturní souvrství. Především byla doložena přítomnost do podloží zahloubené odpadní jímky 502 vyplněné humózními organogenními vrstvami. V nejstarším horizontu bylo doloženo střídání jílových odpadních vrstev organogenního charakteru se zpevňující hygienickou vrstvou s keramikou datovanou do 14. až 15. století. Povrch byl zpevňován lokální vrstvou štětu, který následně překrývala druhá dlažební vrstva. Sonda také zachytila základové zdivo domu a v pořadí třetí úpravu povrchu terénu dlažbou, která byla narušena liniovým výkopem pro kanalizaci.

Sondou S3 bylo v nejstarším horizontu opět doloženo středověké kulturní souvrství charakterizované do podloží zahloubeným objektem 509 vyplněným organogenními vrstvami. Následně se ukládala hygienická vrstva písku překrytá humózní odpadní vrstvou, na kterou nasedala lokální hygienická vrstva jílu s keramikoucharakteristickou pro 14. až 15. století. Výrazným poznatkem je dokumentování průběhu mohutné kamenné zdi 700. Zeď 700 byla narušena výkopem (507) pro základové zdivo domu (704). Také v sondě S3 byla zachycena kanalizační stoka.

Zjišťovací archeologický výzkum zachytil přítomnost nemovitých archeologickýchsituací v každé ze tří dokumentovaných sond. Nejstarší nálezy keramiky bylo možnébezpečně datovat do 14 až 15. století. Dále bylydokumentovány historické dlažby a odpadní vrstvy organogenního charakteru podávající informaci o hygienických podmínkách a zacházení s odpady na veřejném prostranství v období středověku. Ve dvou případech byly dokumentovány dřevěné prvky plotové konstrukce a jeden soliterní dřevěný kůl v S2.

Následující záchranný archeologický výzkum zjistil pokračování tvz. polského plotu a zajistil množství vzorků pro archeobotanické vyhodnocení. Dále byla zkoumána geneze ukládání zemin. Vzhledem k termínu výzkumu (prosinec 2013) je výzkum vč. vyhodnocení analýz ve fázi zpracování.