Výstavba vodovodní sítě Bory na k. ú. Dolní a Horní Bory

Rok: 2014Kraj: Vysočina
Lokalizace: k. ú. Dolní a Horní Bory, okres Žďár nad Sázavou
Kultura: novověk, 20. století

Záchranný archeologický výzkum v roce 2014 dokládá v Horních Borech existenci archeologických situací ve zkoumaném prostoru. Výkopovými pracemi dotčená plocha přinesla doklady využití území od období raného novověku. Vrstvy obsahovaly nálezový materiál, který lze datovat do období kolem pol. 16. století. Konkrétně se jedná o zlomky běžné hrnčiny, která našla využití v každodenním provozu tehdejších domácností. Téměř shodná terénní situace byla zachycena při archeologické výzkumu v r. 2013 v sondě, která se nalézala mezi kulturním domem a domem č. p. 135. Tehdy byla pod přibližně 0,5 mocnou vrstvou kamenů nalezena keramika 16.–19. stol. Z toho usuzujeme, že souvrství zachycené ve výkopu č. 1, vznikalo až od 19. stol. Nález reziduální keramiky i přesto že není v původní poloze, podává důležitý důkaz o činnosti lidí ve sledované oblasti v 16. stol.

Kulturní vrstva zachycená na řezu č. 1. Foto: Hušták.

Kulturní vrstva zachycená na řezu č. 1. Foto: Hušták.

Kostrový hrob muže, nalezený v Dolních Borech, lze na základě nálezového materiálu klást do první poloviny 20. stol. V místní tradici je stále živý příběh, který by se mohl k tomuto pohřbu vázat. Podle něj byl na konci války v obci zastřelen německý zajatec, příslušníkem rudé armády. Obecní zpravodaj 08/2014 uvádí: „Ten den vedli ruští vojáci skupinu německých zajatců, a když procházeli obcí, nařídili místním občanům, aby dali všem napít vody. Tenhle voják si mezitím co stáli, sedl nebo lehl na mezku u plotu Kostečkových a asi usnul. Snad byl i raněný, nebo nemocný, ale viditelné to nebylo. Jak říká paní Marková, které v té době bylo 21 let: ‚Vidím ho jako dnes. Pěknej chlap to byl, silnej‘. Ruský voják ho budil, a když nevstával, zatřásl s ním, a jak ho vzal za kabát, našel vyznamenání válečný kříž za hrdinství u Stalingradu! Začal křičet, že tam mu Němci zabili celou rodinu a hned vojáka před sebou zastřelil. Potom zakřičel na všechny okolo, ať utečou a hodil na zem granát. Tím udělal díru a poručil, aby ho do ní zahrabali. ‚Tady na cestě, aby se po něm šlapalo a jezdilo, protože nic jiného si nezaslouží.‘ Místní chtěli tělo potom tajně vykopat a pohřbít na hřbitově, ale ruský voják je varoval, že se přijde přesvědčit, že ho nechali na místě. Lidé se potom radili s panem farářem Životským a on říkal, ať raději opravdu nic nepodnikají. ‚Je válka, kdo ví, co by ten ruský voják udělal‘.“

Mimo kosterních pozůstatků německého vojáka se dochovaly zbytky šatů a několik osobních předmětů.

Mimo kosterních pozůstatků německého vojáka se dochovaly zbytky šatů a několik osobních předmětů.

Zdroj:

Příspěvek byl publikován 2.3.2016.