Záchranný archeologický výzkum byl vyvolán záměrem investora provést nový rozvod venkovního kabelového vedení NN. Výzkum byl prováděn formou dohledu na stavbou dotčených liniových výkopech v květnu roku 2012.
Záchranný archeologický výzkum spočíval v dokumentaci 2 profilů (P1, P2). Profil P1 byl dokumentován v délce 2 m. Nejstarší kulturní vrstva jílovité hlíny (103) obsahovala dva zlomky kvalitní redukční keramiky charakteristické pro 14. – 15. století. Jednalo se o jeden okraj hrnce a jeden zlomek těla nádoby. Na vrstvu 103 nasedala novověká navážka stavební suti tvořená písčitým jílem se zlomky cihel. Následovala uloženina písku překrytá travním drnem. Profil P2 byl dokumentován v délce 2 m. Nejstarší vrstva písčité hlíny s četnými středními kameny obsahovala redeponovaný zlomek širokého pásového ucha (šířka 5 cm) s částečnou glazurou, které je typické pro keramiku 16. – 17. století. Na vrstvu 106 nasedala novověká navážka písčité hlíny, kterou překrývala jílovitá hlína. Situaci uzavíral travní drn.
Archeologický výzkum přinesl doklady osídlení bezprostředního okolí zkoumaných výkopů ve vrcholném středověku (14. – 15. st.) a novověku (16. – 17. st.). Na profilech výkopu byla dokumentována intaktní středověká kulturní vrstva (profil P1, 103) a novověké recentní navážky.