Záchranný archeologický výzkum v objektu č.p. 329 ve Žďáru nad Sázavou byl vyvolán záměrem investora provést rekonstrukci budovy za účelem rozšíření regionálního muzea. Výzkum byl prováděn formou dohledu a exkavace archeologických sond na stavbou dotčených plochách v únoru až květnu roku 2012.
Záchranný archeologický výzkum spočíval v dokumentaci 3 profilů (P1, P2, P3) a exkavaci a dokumentaci tří sond (S1, S2, S3).
Sonda S1 (drenážní výkop podél SV zdi objektu) – do jílového podloží se zahluboval sídlištní objekt 501 vyplněný jílovitou hlínou s kvalitní redukční keramikou ze 14. století. Následovala nejstarší úroveň pohřebního horizontu tvořená písčitou hlínou, která obsahovala keramiku ze 14. – 16. století. Výzkumem byly dokumentovány hroby H4 – H7. Mladší úroveň hrobů H1 – H3 (viz. antropologický rozbor) byla překryta písčitou hlínou s glazovanou keramikou datovanou do 17. století. Na jejím povrchu byla lokální zpevňující vrstva písku s valounky, do které se zahluboval recentní výkop pro inženýrské sítě. Výkop byl vyplněný podkladovým pískem překrytým jílovitou hlínou. Na povrchu terénu byl travní drn.
Sonda S2 (místnost A, J zeď) – na skalní podloží nasedala písčitá hlína, do které se zahluboval výkop pro základové zdivo. Výplň výkopu byla tvořena písčitým jílem. Následně se ukládala vrstva písku a jílu tvořící pochozí úroveň s keramikou z 16. – 17. století. Na jejím povrchu se ukládal písčitý jíl překrytý hlinitým pískem. Následovala navážka písčité hlíny překrytá jílem.
Sonda S3 (místnost B) – na skalním podloží se ukládala vrstva písčité hlíny o mocnosti 0,4 m. Na její povrch nasedala navážka písčité hlíny s novověkou keramikou.
Profil P1 (drenážní výkop podél SV zdi objektu) byl dokumentován v délce 5 m. Na jílové podloží nasedala písčitá hlína tvořící pohřební horizont. Do jejího povrchu se zahlubovala jáma o dokumentované délce 4,6 m pro druhotnou deponii hrobů. Hrobová jáma byla vyplněna písčitou hlínou s glazovanou keramikou datovanou do 18. století. Následovalo navýšení terénu cca o 0,5 m vrstvou písčité hlíny. Situaci uzavírala vrstva travního drnu. Profil P2 (místnost A) byl dokumentován v délce 1,6 m. Na vrstvu písčité hlíny s valounky nasedala vrstva písku s novověkou keramikou z 16. – 17. století tvořící pochozí úroveň. Na jejím povrchu se ukládala vrstva nečistot. Následovalo navýšení terénu jílovitou hlínou. Profil P3 (místnost B) byl dokumentován v délce 1,2 m. Na skalní podloží nasedala písčitá hlína, kterou překrývala navážka z 1. poloviny 20. století.
Záchranný archeologický výzkum při rekonstrukci domu č.p. 329 ve Žďáru nad Sázavou přinesl doklady osídlení bezprostředního okolí stavby ve vrcholném středověku. Sondou S1 byl dokumentován sídlištní objekt 501 s keramikou z počátku 14. století. Následně došlo ve sledovaném prostoru k navýšení terénu za účelem rozšíření hřbitovního areálu. Výzkumem byly dokumentovány dvě úrovně pohřbů z 15. – 17. století. Starší úroveň byla tvořena hroby H4 – H7, mladší hroby H1 – H3. Na profilu P1 byla dokumentována hrobová jáma 503, do které byly v souvislosti se zrušením hřbitova v 18, století druhotně uložené pohřby. V interiéru domu č.p. 329 byly v místnosti A dokumentovány původní podlahové vrstvy 111, 123 a 122. Ve vrstvě nečistot byla obsažena keramika z 16. – 18. století. Při jižním zdivu byl dokumentován předzáklad. V místnosti B došlo v první polovině 20. stol. k odstranění původních historických vrstev a dorovnání terénu navážkou.