Žďár nad Sázavou, ul. Radniční a Havlíčkovo nám., rekonstrukce vodovodu a kanalizace

Rok: 2011Kraj: Vysočina
Lokalizace: parc. č. 214/1, 13/1, 28, 3807, k.ú. Město Žďár, okr. Žďár nad Sázavou
Kultura: středověk, novověk

Záchranný archeologický výzkum byl vyvolán rekonstrukcí vodovodu, kanalizace a úpravou povrchů. Výzkum byl realizován formou dohledu na stavbou dotčených výkopech v květnu až září 2011.

Nejdůležitějším výstupem archeologického výzkumu je získání poměrné ucelené linie archeologických dokumentačních bodů, které prochází historickým jádrem města (profil P1 – P11).

Sonda S1, pohled od západu.

Sonda S1, pohled od západu.

Výzkum doložil kontinuální funkci náměstí jako veřejného prostranství od konce 13. století. Na profilu P2, P3 a ve výkopu pro strojovnu kašny byly dokumentovány nejstarší štětové dlažby z drobných kamínků a valounků související s počátky lokace města. Dlažby nedosahovaly výraznější mocnosti a nasedaly přímo na skalní podloží. Na jejich povrchu se ukládala vrstva výrazně organogenního charakteru. Stratigraficky mladší dlažby přímo nasedaly na více čí méně mocnou vrstvu nečistot. Na odpadní vrstvy také nasedala hygienické vrstva písku.

Sonda S1, 1 × 1 m

Sonda S1, 1 × 1 m

Výzkum zaznamenal celkem čtyři úrovně dlažeb nad sebou a dokumentoval problematiku zacházení s odpadem v jádru města. Odpad byl do jisté míry z pochozích ploch odstraňován, pokud však došlo k jeho výraznějšímu nárůstu byl z hygienických důvodů překryt novou plošně omezenou dlažbou. Archeologický výzkum dále doložil ve dvou situacích stopy požáru. Dokumentovány byly planýrkové vrstvy se značným obsahem uhlíků a vypálenými zlomky mazanice. Na základě nálezů keramiky je možné rámcově datovat první požárovou planýrku do 14. století a další souvrství planýrek do 16. století. Vrstva vápna dokumentovaná na profilu P8 souvisí s výstavbou domů na náměstí. Není vyloučené, že se primárně jedná o dno stavební jámy určené k hašení vápna určeného ke stavební činnosti. Na základě nálezů keramiky se vrstva vápna ukládala v 16. století. V sondě S1 byla dokumentována destrukce velkých kamenů. S největší pravděpodobností se jedná o destrukci původní hřbitovní zdi u kostela sv. Prokopa. Na profilu P10 byl dokumentován historický dřevěný vodovod, který odváděl vodu z kašny. Výzkum dále dokumentoval historickou, patrně barokní dlažbu. Nejstarší výzkumem doloženou keramiku je možné datovat do 13. století. Jedná se především o redukční keramiku s příměsí slídy ve hmotě. V nálezech má výrazné zastoupení kvalitní redukční keramika charakteristická pro 14. – 15. století.

Nezanedbatelně je také zastoupena zeleně glazovaná keramika typická pro 17. – 18. století.

Obecně lze konstatovat, že historické vrstvy z období počátků lokace města až 15. století byly dochovány pouze v severní části Havlíčkova náměstí (profily P1, P2, P3, P4). V jižní části náměstí nasedaly na podloží vrstvy stavební suti datované do 17. – 18. století. Tyto uloženiny souvisí s výstavbou kaple sv. Barbory a přestavbou kostela sv. Prokopa.

Příspěvek byl publikován 26.1.2011.