Záchranný archeologický výzkum vyvolaný výstavbou komunikace a nových RD probíhal na jihozápadním okraji města Sázava (okr. Benešov) v prostoru bývalého rekreačního objektu RaJ, ležícího západně od ul. Pod Zastávkou. Výzkum se uskutečnil na archeologicky evidovaném území „V lázních“, kde při výstavě zmíněného rekreačního objektu RaJ, získal sázavský historik a amatérský archeolog J. Maštalíř soubor keramických zlomků, který později publikoval J. Bubeník (1970). Bubeník zlomky datoval do mladě až pozdně hradištního období.
Při skrývce ornice v roce 2019 byly (přes množství novodobých zásahů) rozpoznány tři zahloubené sídlištní objekty. Celkem z nich bylo získáno 134 keramických zlomků.
Plocha v průběhu exkavace objektů, pohled od SV. Půdorys objektu č. 503 po začištění
Hrnčina získaných zlomků je typicky ostřena slídou a drceným svorem, pálena je do odstínů od šedé přes okrovou až červenohnědou. Horní partie nádob nesou znaky po obtáčení na kruhu. Zlomky jsou často bohatě zdobené hřebenovou vlnicí či protisměrným hřebenovým vpichem, a to v několika řadách, případně v kombinací obou výzdobných prvků. Rozložení výzdoby se na nádobách vyskytuje na horní i ve střední části těla. Okraje nádob jsou vně vyhnuté, setkáváme se i s plastickým oddělením podhrdlí od okraje nádoby. Pro chronologicky citlivější rozlišení nálezů se nabízí srovnání s nálezovým souborem z hradiště Stará Kouřim, jehož existence se kryje s téměř celým středohradištním obdobím a keramický materiál byl konfrontován s dalšími chronologicky citlivými nálezy, pocházející především z hrobových souborů. Na základě porovnání výše uvedených charakteristických znaků nádob klademe získaný soubor do horizontu A3, který M. Šolle datuje cca do třetí třetiny 9. století.
Absolutní datace je zde důležitá pro bližší určení sídelních vztahů. J. Bubeník se v interpretaci přiklání k názoru, že zachycené osídlení představuje nejstarší jádro městečka Sázavy (Bubeník 1970, 297). Obecně se však předpokládá, že osada Sázava vznikla až po založení sázavského kláštera, k čemuž nedošlo dříve, než po roce 1000, (1032). Nadto nelze vyloučit, že ke vzniku osady došlo až po etablování kláštera, tedy s jistým zpožděním. Výzkumem doložené osídlení, jež dle datace přítomné keramiky existovalo již v době středohradištní, vznik kláštera jednoznačně předchází. Stabilní osídlení, jak lze soudit podle značného množství nalezených zlomků, nadto v sídlištních jamách muselo na lokalitě existovat již dříve (Hušták – Švácha 2021, NZ, 21).
Zeleně je označena plocha hradiště Dojetřice, oranžově jsou vyznačeny jeho valy. Červeně je vyznačena plocha archeologického výzkumu archeologické společnosti Pueblo, o. p. s., šipka ukazuje místo nálezů sídlištních objektů (nahoře katastrální mapa, dole lidarový snímek). Zdroj: https://www.stredovek.com/ Upravil: Hynek Švácha
Nálezy keramiky z výzkumu společnosti Pueblo, o. p. s. 2019 – 2020 v ul. Pod Zastávkou (obj. č. 503), datace: závěr 9. století. Kresba a úprava: Hynek Švácha
Literatura:
- Bubeník, Josef 1970: Příspěvek k poznání hradištního období Posázaví. Archeologické rozhledy XXII, s. 286–306.
- Hušták, Pavel – Švácha, Hynek 2021: Sázava, výstavba nových RD – část komunikace + VO, kanalizace, vodovod. ul. Pod Zastávkou, Nálezová zpráva, Pueblo – archeologická společnost, o. p. s.
- Hušták, Pavel – Švácha, Hynek 2021: Archeologické výzkumy v letech 2019 a 2020, In: Středočeský vlastivědný sborník 39 (s. 224-228). Roztoky u Prahy: Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy (v tisku).
- Lutovský, Michal 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha: Libri.
- Šolle, Miloš 1966: Stará Kouřim a projevy velkomoravské hmotné kultury v Čechách. Praha.