Záchranný archeologický výzkum v intravilánu obce Martínkov byl vyvolán záměrem investora provést nové omítky na kostele Nanebevzetí P. Marie. Výzkum byl prováděn formou dohledu na stavbou dotčených výkopech a také byla provedena exkavace archeologické sondy S1 v červnu roku 2012.

Sonda S1 měla rozměry 1 × 1 m a byla situována v místě budoucí odvodňovací šachty nacházející se severovýchodně od presbytáře kostela Nanebevzetí P. Marie. Sběrem na haldách zeminy pocházející z výkopu podél obvodového zdiva kostela byla získána kvalitní redukční keramika datovaná do 14. – 15. století.

Martínkov, kostel Nanebevzetí P. Marie, sonda S1, celkový pohled od JZ.

V sondě S1 byly dokumentovány novověké kulturní vrstvy, které obsahovaly redeponovanou středověkou redukční keramiku. Stratigraficky nejstarší zde byla vrstva stavební suti zpevňující povrch terénu s keramikou datovanou do 16. století. Ve zkoumaném prostoru došlo patrně v souvislosti s přístavbou věže kostela ve 2. polovině 16. století k výrazným zásahům do terénu, přičemž bylo starší historické souvrství odstraněno až na podloží a starší středověká keramika se objevuje jako intruze v novověkých keramických souborech. Do 16. století bylo možné také datovat nárůst terénu vrstvami písčitého jílu a jílovité hlíny. Následovala další vrstva stavební suti bez přítomnosti keramických nálezů, do které se zahlubovala hrobová jáma 500 (hrob dítěte H1). Ve výplni hrobu byla jako nejmladší obsažena glazovaná keramika charakteristická pro 16. století. Hrobovou jámu překrývala uloženina písčité hlíny, která již obsahovala pokročilejší novověkou keramiku datovanou do 17. – 18. století. Následně bylo nejbližší okolí kostela upraveno dorovnávkou terénu (jílovitá
hlína) s keramikou ze 17. – 19. století.

Martínkov, kostel Nanebevzetí P. Marie, sonda S1, hrob H1.

Archeologickým výzkumem v prostoru sondy S1 byly dokumentovány výrazné terénní úpravy související s přístavbou věže kostela v 2. polovině 16. století a opravou kostela realizovanou v roce 1671.