Zájmový prostor archeologického výzkumu zahrnoval základové výkopy pro stavbu mostu přes potok Babačka v intravilánu obce Dolní Bory. Výzkum byl realizován formou dohledu v září až listopadu roku 2011.
Výzkumem byl dokumentován severní profil P1. Na skalní podloží nasedala vrstva šedého jílu s proplásty písku tvořící nivní sediment. Následovala vrstva písčitého jílu s četnými středními a velkými kameny, která původně tvořila dno. Na povrchu vrstvy 107 bylo situováno nekompaktní jílem pojené zdivo, které s největší pravděpodobností souviselo se starší mostní konstrukcí ve sledovaném prostoru. Ve stratigrafickém vývoji se následně ukládala vrstva písku, která obsahovala jeden zlomek písčité tenkostěnné keramiky s tzv. sendvičovým výpalem a redukční keramiku se slídou ve hmotě (1 ks). Keramiku je možné datovat do 13. – 14. století. Dále byla v souboru nálezů z vrstvy 106 zastoupena kvalitně redukčně vypálená keramika. Jednalo se o tři zlomky den, jedno ucho a jedno zlomek výduti, které bylo možné datovat do 15. století. V souboru byla jedním zlomkem dna zastoupena redukční keramika s vnitřní glazurou charakteristická pro 16. století a také redukční leštěné zboží (3ks) typické pro 17. – 18. století. Jedním kusem byla zastoupena struska.
Výrazné časové rozpětí nálezů keramiky v jedné vrstvě (13. – 18. století) je zapříčiněno charakterem uloženiny, kdy došlo vlivem půdní eroze a splachům k redepozici keramiky z výše položených míst v intravilánu obce. Na vrstvu 106 navazovala uloženina písčitého jílu, která obsahovala redukční keramiku (2 ks) datovanou do 15. století, leštěné zboží z 16. – 18. století (2 ks) a oxidační keramiku s glazurou (2 ks) charakteristickou pro 17. – 18. století. Kromě keramiky byly v souboru zastoupeny tři zlomky strusky a jeden hřebík. Do vrstvy 104 se zahlubovalo torzo dřeva, které bylo patrně součástí starší dřevěné mostní konstrukce. Následovala recentní navážka písčité hlíny s kameny o mocnosti až 2,30 m, do které se zahluboval výkop (500) pro kanalizaci. Výplň výkopu byla tvořena kompaktním betonem a písčitým štěrkem, na povrchu terénu byla současná vozovka.
V průběhu stavebních prací byly dokumentovány doklady osídlení lokality ve vrcholném středověku (13. – 15. století) a novověku (16. – 18. století). Výzkumem byly zachyceny konstrukční prvky historického mostu (zeď 900, dřevěný kůl 500).