Záchranný archeologický výzkum na katastru obce Hoštice u Vodochod byl vyvolán záměrem investora vybudovat komunikace k parcelám pro výstavbu rodinných domů. Při prohlídce plochy po skrývce ornice v místech budoucí komunikace byly objeveny zahloubené archeologické objekty a byl zahájen předstihový výzkum, který proběhl v říjnu roku 2019.
Objevené objekty byly v ploše začištěny a pomocně rozděleny na poloviny, aby bylo možné po vykopání jedné poloviny objektu dokumentovat řez jeho výplně. Poté byla dokopána druhá polovina objektu. Průběžně byla pořizována fotografická a fotogrammetrická dokumentace s kresebnou interpretací do terénních fotoplánů. Jednotlivé objekty a jejich výplně byly popsány podle standardního deskriptivního systému společnosti Pueblo, o. p. s. Nakonec byla celá plocha výzkumu fotogrammetricky zdokumentována pomocí dronu a geodeticky zaměřena.
Záchranný archeologický výzkum 2019, pohled na část plochy, foto: Petr Mudra
Výzkumem bylo zdokumentováno čtrnáct sloupových jam a jeden liniový sídlištní objekt. V západní části plochy tvořilo deset sloupových jam pravidelný půdorys domu nadzemní konstrukce, orientovaný ve směru SSZ-JJV. Konstrukčně je dům tvořen dvěma vnějšími řadami sloupů, vnitřně rozdělený řadou tří sloupů na jednotlivé části. Dům je široký cca 5 m a zachycen byl v délce cca 4,5–5 m. Přestože byl půdorys domu zachycen pouze z části, na základě analogií domů z jiných lokalit předpokládáme, že se jedná o tzv. „dlouhý dům“, který je charakteristický pro sídliště starých zemědělských kultur (neolit až doba bronzová). Zbylé čtyři sloupové jámy naznačují možnou přítomnost obdobných domů. Ve vzdálenosti cca 150 m jihovýchodně od dlouhého domu byl zachycen liniový objekt klasifikovaný jako žlab. Odkrytá délka žlabu byla 7 m, šířka 0,5 m a hloubka 0,1 m. Žlab dále pokračuje mimo plochu výzkumu severním a jižním směrem. Možná interpretace žlabu jako pozůstatku palisády ohraničující sídliště, je uvažována jako jedna z možností, kterou bude potřeba upřesnit dalším výzkumem.
Zachycený půdorys domu, dokumentace: Pueblo, o.p.s
V objektech bohužel nebyly nalezeny žádné keramické zlomky nádob nebo jiné artefakty, které by umožnily zpřesnit dataci objektů. Při sběru na ploše po skrývce ornice byly nalezeny tři zlomky keramických nádob, jeden kamenný brousek a fragment mazanice. První zlomek těla nádoby žlutohnědé až šedé barvy ostřený hrubým kamenivem datujeme do období zemědělského pravěku, pravděpodobně se jedná o zlomek nádoby z eneolitu (4 100 – 2 300 BC). Druhý, nezdobený zlomek, pochází z těla nádoby rámcově datované do středověku (15. století). Poslední zlomek, hnědě glazovaný okraj nádoby, pochází z novověku. Kamenný brousek a fragment mazanice nelze časově zařadit.
Nález zlomku nádoby z období eneolitu odpovídá časově a typově nalezeným nadzemním sídlištním strukturám. Keramika datovaná do středověku a novověku je pravděpodobně důsledkem hnojení polí. V minulosti bylo v jednotlivých vesnických usedlostech hnojiště, na které se vedle organického odpadu vyhazovaly i rozbité nádoby z kuchyňského provozu. Následně byl hnůj v rámci cyklických zemědělských prací vyvážen na pole. Tuto interpretaci podporuje absence dokladů, že by do prostoru výzkumu zasahovalo středověké nebo novověké osídlení.