Na jaře roku 2019 provedla spol. Pueblo, o. p. s. záchranný archeologický výzkum před plánovanou stavbou prodejny potravin Norma. Zkoumaná plocha o velikosti 0,6 ha se nacházela jihozápadně od centra města Sadská v nadmořské výšce 188 m n. m. Severně ji ohraničovala ulice Poděbradská, západně byl pozemek vymezen čerpací stavicí Benzina a blízkou vodotečí potoka Smradlák.

Provedený výzkum odhalil 254 sídlištních objektů (dva zahloubené domy, sídlištní, zásobní jámy a relikty nadzemních staveb, kde se podařilo zatím rozpoznat šest ucelených půdorysů nadzemních konstrukcí). Sídelní areál na základě nálezů keramických artefaktů souhrnně datujeme do halštatského období.

Lokalita výzkumu byla specifická skladbou geologického podloží. Pod vrstvou sprašové návěje o mocnosti cca 0,3–1 m se nacházely propustné písčité vrstvy. Díky těmto unikátním vlastnostem se dochovaly ve dvou zásobních jamách zbytky proutěných výpletů, které tvořily zpevnění jejich stěn. Největší objev však představoval nález dochované výdřevy studny. Po skrývce ornice byl patrný barevně odlišný oválný objekt o rozměru 3,5 m × 4, 5 m. Při jeho odkryvu se ukázalo, že se jedná o intenzivní komunikační plochu, v jejímž centu se nacházela studna s výdřevou o rozměrech 1, 2 m × 0, 8 m, hloubka studny činila 0,8 m. Výdřevu tvořily tesařsky opracované, čepem propojené dubové fošny. Nálezy ze studny (včetně většiny přírodovědných analýz) jsou ve fázi zpracování. K dispozici máme již vyhotovenou pylovou a litologickou analýzu, na základě které můžeme zrekonstruovat podobu místní flory v době halštatské.

Detail studny ze ZAV, Sadská 2019, foto: Petr Mudra

Palynologický záznam z pravěké studny ukazuje odlesněnou, extenzivně využívanou krajinu s relativně malým podílem pylu obilovin. Souvisí to nejpravděpodobněji s nízkou populační hustotou v pravěku ve srovnání s vrcholným středověkem. Složení pylového spektra dřevin odpovídá současným poznatkům o pravěké vegetaci české nížiny, kde se liší druhové složení v antrakologickém záznamu, kde převažuje dub a naopak v palynologické evidenci jsou nejčastější jehličnany, a to borovice jedle a smrk. Vlastní objekt byl v době zániku obklopen ruderální vegetací a velmi pravděpodobně byl i znečištěn výkaly velkých savců, což dokládají nálezy spór střevních parazitů.

Nálezová situace studny, foto: Pavel Hušták

Materiálně nejvíce nálezů pochází z období 16. století a začátku 17. století, kde máme doklady hrnčířské výroby keramických nádob a kachlů. Následná aktivita byla archeologicky zachycena až v 18. a 19. století, ve kterém bylo předměstí opět osídleno.
Archeologické nálezy získané ze záchranných výzkumů jsou ve fázi laboratorního zpracování. Výsledky přírodovědných analýz a následné interpretační shrnutí předpokládáme do konce příštího roku.