Záchranný archeologický výzkum byl vyvolán výstavbou kanalizace v intravilánu obce Měřín a byl realizován formou dohledu v září až listopadu roku 2011. V průběhu stavebních prací byly na lokalitě dokumentovány profily P1 – P3. Na profilu P1 (před č. p. 124) nasedala na jílové podloží (105) uloženina jílu s ojedinělými zlomky cihel (104), která obsahovala zlomky mazanice (2 ks) a kvalitní redukční keramiku datovanou do 15. – 16. století. Do vrstvy 104 se zahluboval recentní liniový výkop vyplněný písčitou hlínou a pískem.
Terén byl dále navýšen vrstvou stavební suti. Povrch terénu byl tvořen písčitou hlínou. Na profilu P2 (před č. p. 116) nasedala na jílové podloží uloženina jílovité hlíny, která obsahovala soubor redukční leštěné keramiky datované do 17. století (34 ks). Vrstva 111 byla překrytá pískem. Následně došlo k nárůstu terénu vrstvou písčité hlíny, která obsahovala soubor novověké glazované keramiky (12 ks), továrně vyráběnou keramiku s burelovou glazurou (7 ks). Na profilu P3 (před č.p. 126) bylo opět zachyceno jílové podloží. Na jeho povrch nasedala zpevňující vrstva jílu s kameny tvořící původní dlažbu (120). Následně došlo k nárůstu terénu uloženinou jílu se zlomky redukční leštěné keramiky (2 ks) datované do 17. – 18. století, na které se ukládala vrstva nečistot. Patrně z hygienických důvodů byla pochází úroveň zpevněna vrstvou písku, kterou však opět překrývala jílová vrstva nečistot. Její povrch byl dále zpevněn pískem s drobnými kamínky, nad kterým byl dokumentován písčitý jíl. Vrstva 114 obsahovala kvalitní oxidační keramiku s glazurou, charakteristickou pro 17. – 19. století. Situaci uzavírala písčitá hlína s proplásty jílu převrstvená písčitou hlínou.
Výzkum přinesl doklady osídlení lokality z vrcholného středověku (15. století) a novověku (17. – 19. století). Na profilu P3 byla dokumentována historická dlažba a úpravy pochozích ploch terénu.