Záchranný archeologický výzkum byl vyvolán stavbou kanalizace v intravilánu obce. Výzkum byl realizován formou dohledu na stavbou dotčených liniových výkopech v květnu až září 2011.
Archeologickým výzkumem byl získán soubor archeologických dokumentačních bodů, které prochází historickým jádrem obce. Na profilu P2 bylo dokumentováno skalní podloží s vrstvou písčitého jílu s četnými velkými kameny, která původně tvořila dno meandru potoka. V dalších dokumentovaných situacích mělo podloží charakter zvětralé skály nebo písčitého jílu. Na profilu P3 bylo dokumentováno souvrství prachové hlíny tvořící původní půdní typ. Na profilu P1 byly dokumentovány celkem tři úrovně historických dlažeb z drobných kamínků a valounků. Dlažby nedosahovaly výraznější mocnosti a nejstarší nasedala přímo na jílové podloží. Další štětová dlažba byla zachycena na profilu P4.
Výzkum dokumentoval problematiku zacházení s odpadem v jádru obce. Odpad byl do jisté míry z pochozích ploch odstraňován, pokud však došlo k jeho výraznějšímu nárůstu byl z hygienických důvodů překryt novou plošně omezenou dlažbou.Jako původní historickou komunikaci je možné interpretovat dvě zpevňující vrstvy jílu s četnými kameny, které byly zachyceny sondou S2.
Profil P2 – pohled od V
Na profilu P1 byla dokumentována požárová planýrková vrstva se značným obsahem uhlíků, která je přemístěným pozůstatkem požárem zaniklé stavby.
Na základě nálezů keramiky je možné vrstvu rámcově datovat do novověku (16. – 17. století).
Nejstarší výzkumem doloženou keramiku je možné datovat do 13. století. Jedná se především o redeponované zlomky keramiky s příměsí tuhy ve hmotě zdobené vícenásobnou rytou rýhou ze sondy S2.
Ukázky nálezů
Výrazně je v keramických souborech zastoupena redukční keramika charakteristická především pro 14. – 15. století (P4, S2, S3). Nezanedbatelně je v keramických souborech také zastoupena zeleně glazovaná keramika typická pro 17. – 18. století.