V roce 2013 proběhl záchranný archeologický výzkum při výstavbě protipovodňového opatření města Velkého Meziříčí zajištěný archeologickou společností Pueblo, o.p.s. Výzkum spočíval v dokumentaci 250 m vzniklého profilu zadních traktů historických městských parcel, které ohraničovala říčka Balinka.
Stavbaři při výkopech odhalili čtyři až pět metrů vysoké profily, které nabídly unikátní řez historií města. Mezi jedinečné archeologické situace bezesporu patří i nález středověkého opevnění, takzvaného polského plotu. Konstrukce mohly být součástí lehkého hradebního opevnění, zároveň však sloužily i ke zpevnění břehů řeky. Nalezené dřevěné konstrukce byly pomocí dendrochronologie[1] na rok přesně datovány, respektive byl datován pořez jednotlivých stromů. Ze získaných dat byla prokázána výstavba dřevěného ohrazení v letech 1464–65, další stavební úpravy jsou datovány k roku 1522.
Obr. č. 1: Detail profilu se zachovalými relikty dřevěné konstrukce ve Velkém Meziřící, foto: Shynshynov.
Zásadním přínosem absolutní datace je zpřesnění chronologického vývoje jednotlivých kontextů- vrstev obsahujících široké množství zejména keramického materiálu, dále pak skla, kachlů a jiných předmětů. Velkým překvapením byly nálezy dochovaných artefaktů
z organických materiálů, např. kožené boty z 2. ½ 15 stol. Celkem archeologické nálezy zaplnily 40 banánových beden, jsou jich desítky tisíc. Očištění, konzervace, vyhodnocení nálezů a dokumentace potrvá cca rok, nicméně již dnes můžeme konstatovat, že převažují nálezy z 15. a 16. století.
Díky získaným nálezům si dokážeme utvořit představu o sociálním statutu jednotlivých majitelů městských domů, dále lze sledovat možný pohyb luxusního zboží. Mezi takové zboží lze bezesporu zařadit nález tzv. loštického poháru [2].
Obr. č. 2: Koláž nálezů v horní části portrét měšťana z Velkého Meziříčí ze 16. stol., ve střední části kachel Zmrtvýchvstání Krista a kachel s vyobrazením Meluzíny, ve spodní části rytířský motiv kachle a zlomek okraje loštického poháru, foto: Shynshynov.
Další zajímavý soubor představují nálezy kachlů, které byly ve vrcholném středověku velmi bohatě zdobeny. Nacházíme zde široké spektrum náboženských, heraldických a jiných, blíže nespecifikovaných motivů. Nálezy takových unikátních souborů nám promlouvají v symbolické řeči napříč staletími a odrážejí tehdejší obraz ideového světa. K takovým nálezům z Velkého Meziříčí patří motiv „Zmrtvýchvstání Krista“, vyobrazení „Meluzíny [3]“a celá řada kachlů s rytířskou tematikou. Samostatnou kapitolou je nález kachle s portrétním vyobrazením jejich majitele, tehdy bezesporu významného měšťana. Jedná se tedy o nejstarší dochovaný portrét obyvatele Velkého Meziříčí.
Obr. 3, 4, 5: Nálezové situace dřevěných konstrukcí tzv. polského plotu, datovaného na základě dendrochronologie do 2. ½ 15. stol, foto: Shynshynov.
Z další penzum informací přinesly analýzy ekofaktů [4] (především uhlíků a makrozbytků [5]). Rostlinné makrozbytky indikují vodou ovlivněnou ruderální situace při okraji vrcholně středověkého města, kde docházelo k extenzivnímu ukládání odpadu a fekálií. Přítomny jsou i sešlapávané a čerstvě stržené minerální substráty komunikací a veřejných ploch.
Přímo na místě či v nejbližším okolí docházelo ke zpracovávání dřeva s výrazným podílem jehličnanů, zejména smrku (to je na našem území ve sledovaném období poměrně netypické druhové složení). Podíl listnáčů ve dřevě a uhlících je překvapivě malý. Okolní lesy a plochy na přechodu lesa a bezlesí či keřové formace sloužily také jako zdroj sbíraných plodin (nápadná je zejména líska).
V nejbližším okolí řeky docházelo ke zpracovávání přadných rostlin – lnu i konopí. Máčení těchto rostlin bylo vytěsňováno z prostoru vrcholně středověkých sídlišť do míst, kde jejich zpracovávání neobtěžovalo zápachem (v některých vzorcích je i značné množství útržků a odřezků usní – což by mohlo indikovat i další „obtížné“ provozy – jirchářskou výrobu). Zkoumané místo vyhovovalo těmto provozům i dostatkem vody.
Na parcelách lze předpokládat aktivity spojené se zemědělstvím: čištění a skladování polních plodin (jak dokládají plevele polních plodin, zbytky zadiny i vyčištěného zrna) a chov dobytka (druhy luk a pastvin, nitrofilní rumištní druhy). Obilné plevele indikují převažující lokální produkci obilnin (plevele chudších půd). V odpadu zaznamenáváme zbytky po vaření piva (zrna spáleného ječného sladu, nažky chmele), přípravě dalších alkoholických nápojů (plody trnky snad indikují přípravu trnkového „vína“), přípravu a konzumaci potravin (obilniny, luštěniny, ovocné druhy, koření) a léčivých drog. Unikátní je doklad pěstování léčivého ostropestřce mariánského. Některé pochutiny (mandle, fíky, možná réva či broskve) byly velmi pravděpodobně i dálkově importovány.
Obr. č. 6: Celková situace, foto: Hušták
[1] Uvedená datovací metoda využívá klimaticky ovlivněné variability tloušťkového přírůstku stromů.
[2] Jedná se o typickou keramiku s puchýřkovitým povrchem, jejíž výroba probíhala od konce 14. do poloviny 16. století v Lošticích na Moravě. Zajímavostí je, že tyto poháry se distribuovaly už tehdy do celé Evropy a jeden je dokonce ztvárněn i na obraze Hieronyma Bosche, Zahrada pozemských rozkoší.
[3] Meluzína je mytologická postava, víla, která má místo nohou pár rybích ocasů. Poprvé se pod tímto jménem objevuje ve spisu Historie o Meluzíně, který v r. 1393 sepsal knihař Jan z Arrasu na objednávku vévody Jana z Berry, vévodkyně Marie z Baru a jejich bratrance, moravského markraběte Jošta Lucemburského. Od těch dob se Meluzína vyskytuje v mnoha pověstech a tajemných příbězích.
[4] Ekofakt je druhem archeologického pramene. Jedná se o předmět, který byl vytvořen nebo ovlivněn lidskou činností, ale na rozdíl od artefaktu zcela nezáměrně, jako vedlejší produkt této činnosti. Jde vesměs o předměty přírodního původu, které by ale bez lidského působení v této určité formě neexistovaly. Oproti artefaktům také nemají vlastní funkci ani smysl.
[5] Tato specializace se zabývá vyhledáváním, separací a vyhodnocením rostlinných makrozbytků, zejména semen a plodů. Na základě nalezené druhové skladby rostlin je pak možno usuzovat, jaké hlavní užitkové rostliny (obilniny, luštěniny, ovoce, zelenina, koření, technické plodiny) byly na lokalitě pěstovány či sbírány, dále lze alespoň přibližně popsat nejbližší okolí lokality.