V měsíci únoru proběhl na katastru obce Březník záchranný archeologický výzkum, který byl vyvolaný stavbou ČOV a kanalizace v obci. Na ploše skrývky pro uložení mezideponie zeminy byla zjištěna koncentrace propálené hlíny – tzv. mazanice a úštěpy kamenných nástrojů. Zjištěná lokalita se nachází na mírném jižním svahu v povodí potoka Luh, v jihovýchodní části obce Březník. V minulosti zde aktivně prováděl predikci terénu prostřednictvím tzv. sběrů archeolog Mgr. Milan Vokáč, který v povodí potoka Luh objevil kamenné úštěpy a keramiku datovanou do období neolitu a eneolitu.
Záchranný archeologický výzkum provedený společností Pueblo, o.p.s. spočíval v plošném odkrytí plochy 15 m × 10 m. Svrchní část zeminy – ornice -obsahovala archeologické nálezy datované od středověku po současnost a odráží zde aktivity obce Březník od jejího počátku až po současnost. Spodní tmavší část zeminy (několik cm nad podložím) obsahovala již zmíněnou mazanici – což je vypálený hliněný omaz, který pokrýval stěny dřevěných staveb. V případě požáru takových domů se nám dochovala vypálená hlína často i s otisky dřevěných konstrukčních prvků. Spolu s mazanicí byla ve spodní vrstvě zastoupena oxidačně pálená, nezdobená keramika, kterou předběžně datujeme do období eneolitu.
Po odkrytí plochy na úroveň sprašových hlín bylo zachyceno několik negativů otisku dřevěných sloupů zaniklé nadzemní konstrukce. Podařilo se tak jednoznačně lokalizovat osadu, která zde existovala před cca 6 000 lety. Pro období neolitu až doby bronzové jsou charakteristické stavby tzv. dlouhých domů, které v době neolitu dosahovaly délky až 50 m. Nalezené tzv. sloupové jámy pravidelné orientace by mohly být pozůstatkem právě takové konstrukce dlouhého domu, zaniklého požárem, jak dokládá koncentrace již zmíněné mazanice.
Nález nové lokality na k. ú. Březník představuje zatím jedno z nejseverněji trvale osídlených míst v období eneolitu pro oblast Třebíčska, potažmo Vysočiny. Severní část Třebíčska představuje hranici starého osídlení, které se kulturně váže na podunajské nížiny, a kde nalézáme krajinu intenzivně přetvářenou a osídlenou již 8 000 let. Severněji položená oblast Žďárska byla pro tehdejší zemědělské využití méně výhodná, intenzivní osídlení a využití krajiny tam přichází až kolonizací průběhu vrcholného středověku.