Golfový areál Pyšely, NZ_2011_158

Rok: 2012Kraj: Středočeský
Lokalizace: k. ú. Pyšely, okr. Benešov
Kultura: vrcholný středověk, novověk

Záchranný archeologický výzkum byl vyvolán záměrem investora vybudovat golfové hřiště včetně technického a klubového zázemí. Celková rozloha golfového areálu je 108,7 ha z toho 71 ha činí vlastní hrací hřiště. Součástí areálu budou i lesní pozemky o celkové rozloze cca 37 ha a rybník Debrný. Předmětná plocha archeologického výzkumu se nachází na bývalém okrese Benešov u Prahy na katastru obcí Pyšely a Nespeky. Předmět archeologického zájmu krajině vymezuje v severní části Pyšelský potok, západně je ohraničena korytem Mokřanského potoka. Jižní část zájmového území uzavírá vrh Žebrov (364 m n. m.), východní část vymezuje vrh V hoře (370 m n. m.) a Obora (395 m n. m.).

Po dobu trvání terénních prací byl na lokalitě intenzivně prováděn archeologický výzkum formou dohledu. Archeologický dohled nezaznamenal nemovité archeologické situace na předmětných plochách. Povrchovým sběrem bylo z vrstvy ornice získáno celkem 6 pytlíků keramiky. Nejstarší byla kvalitně redukčně vypálená, tuhovaná keramika datovaná do 15. – poč. 16. století. Dále byla v souboru zastoupena jednostranně glazovaná keramika, které bylo možné datovat do 17. – 18. století. Z prostoru staré úvozové cesty (kolem šibenice směrem k Nespekám) pochází nález mince pražského groše ze začátku 15. stol. Nálezy byly soustředěny ve vrstvě ornice. Nálezy keramiky se na lokalitu dostaly druhotně, vyvezené v souvislosti se zemědělsko – technickými pracemi (např. hnojení polí) v rozmezí od 15 do 18. století. Nález mince z prostoru úvozové cesty, dokládá užívání komunikace nejpozději od počátku 15. století.

Rekonstrukce a podoby dosud stojících staveb šibenic.

Rekonstrukce a podoby dosud stojících staveb šibenic. (Rekonstrukce Bečovské šibenice, Zdroj: T. Wizovský, NPÚ Plzeň a Šibenice v Horním Slavkově, současný stav, Zdroj: L. Drahota).

Prostor bývalé šibenice nebyl přímo zasažen stavební činností, jeho prospekce byla řešena samostatně. Na nejvýše položené poloze na vrchu Šibenice jsou dodnes patrné kamenné destrukce základů zdí pocházející ze stavby šibenice. Nalezené destrukce kamenů nepocházejí na základě měření magnetické susceptibility z místního geologického podloží, ale byly na stavbu konstrukce šibenice přivezeny.

Významný nález též představuje z části zasypaná jáma (2 × 2 m) vyzděná z nasucho kladených kamenů. Jedná se zřejmě o hromadný hrob na pochování popravených odsouzenců. Vzhled šibenice nelze s určitostí stanovit bez terénního archeologického výzkumu. Pro předběžnou rekonstrukci však můžeme vycházet z dosud zachovalých staveb.

Příspěvek byl publikován 8.11.2013.