Záchranný archeologický výzkum na náměstí Republiky v k. ú. Město Žďár byl vyvolán záměrem investora provést rekonstrukci vodovodu a kanalizace. Výzkum byl prováděn formou dohledu na stavbou dotčených liniových výkopech v květnu až červnu roku 2012.

Záchranný archeologický výzkum spočíval v dokumentaci čtyř pozitivních profilů P1, P2, P3, P4, všech v délce 2 metrů. Na profilech P2 (vrstva 104) a P3 (vrstva 106) byly dokumentovány historické vrstvy písčité hlíny s kameny, tvořící zpevnění povrchu terénu. Obsahovaly novověkou glazovanou keramiku charakteristickou pro 17. až 18. století. Shodné keramické zboží bylo obsaženo ve vrstvách 101 (profil P1) a 111 (profil P4).

Nejdůležitějším výstupem archeologického výzkumu je získání dokumentačních bodů, které jsou situovány v centru města Žďár nad Sázavou. Výzkum přinesl cennou informaci o úrovni geologického podloží ve sledovaném prostoru. Nejzásadnějším poznatkem bylo zachycení lokální středověké dlažby (štětování) na profilu P3. Jednalo se o úpravu povrchu terénu drobnými kamínky a valounky, které nedosahovaly výraznější mocnosti a nasedaly přímo na skalní podloží. Na jejím povrchu bylo dokumentováno středověké souvrství s keramikou datovanou do 14. – 15. století. Archeologický výzkum doložil kontinuální funkci nejbližšího okolí profilu P3 jako veřejného prostoru minimálně od 14. století.

Záchranný archeologický výzkum byl vyvolán záměrem investora provést 1. etapu výstavby infrastruktury pro rodinné domy. Výzkum byl prováděn formou dohledu na stavbou dotčených výkopech v červnu až srpnu 2012.

Záchranný archeologický výzkum spočíval v dokumentaci celkem 5 profilů (P1 – P5) a provedení systematického povrchového sběru. Profil P1 byl dokumentován v délce 1,5 m, profil P2 byl dokumentován v délce 1,2 m, profil P3 v délce 2,5 m a profil P4 byl dokumentován v délce 2 m a P5 dokumentovaném v délce 2,2 m.

Povrchovým sběrem byl získán soubor 434 ks keramiky. Nejstarší byla tenkostěnná hrubá archaická redukční keramika se slídou ve hmotě (3 ks), kterou bylo možné datovat do 13. století. Jedno ucho nádoby bylo zdobeno šikmými vseky. Do uvedené skupiny náležel okraj hrnce. Z archaické keramické produkce bylo v nálezovém souboru zastoupeno zboží s tzv. sendvičovým efektem (16 ks) a tuhová keramika (7 ks). Nejvýrazněji byla v souboru zastoupena kvalitní redukční keramika (229 ks) charakteristická pro 13. – 15. století. Z výzdobných prvků se sporadicky uplatnilo radélko. Pět zlomků keramiky mělo povrch zdobený leštěním, které je typické pro raně novověkou keramickou produkci (16 – 17. století). Do shodného období bylo možné datovat výskyt oxidačního zboží (67 ks) a jednostranně či oboustranně glazované keramiky (92 ks). Z novověké keramické produkce byla v souboru zastoupena polokamenina (2 ks), porcelán (1 ks) a tzv. keramika s burelovou glazurou (13 ks), které jsou charakteristické pro 18. – 19. století.

Nejdůležitějším výstupem archeologického výzkumu je povrchovým sběrem získaný soubor 434 ks keramiky, který bylo možné datovat do 13. – 19. století. Na profilu P5 byla dokumentována intaktní požárová vrstva se středními kameny a jedním zlomkem redukční keramiky ze 13. – 14. století (108). Dokumentovaná situace je jediným dokladem osídlení lokality v období vrcholného středověku. Poměrně početný soubor středověké keramiky získaný povrchovým sběrem bezpochyby souvisí s intenzivní hornickou a důlní činností v nejbližším okolí. Novověké nálezy keramiky se na lokalitu dostaly patrně druhotně, vyvezené z intravilánu obce v souvislosti se zemědělsko – technickými pracemi v minulosti (např. hnojení polí).

Záchranný archeologický výzkum v intravilánu obcí Maršovice u Nového Města na Moravě, Pohledec a Nová Ves u Nového Města na Moravě byl vyvolán záměrem investora provést rekonstrukci a výstavbu kanalizace. Výzkum byl prováděn formou dohledu na stavbou dotčených výkopech od května 2011 do listopadu 2012.

Záchranný archeologický výzkum spočíval v dokumentaci celkem 12 pozitivních profilů. V k. ú. Maršovice u Nového Města na Moravě byly dokumentovány profily 3, v k. ú. Pohledec bylo dokumentováno profilů 5 a v k. ú. Nová Ves u Nového Města na Moravě 4.

Výzkumem bylo zachyceno geologické podloží tvořené kompaktním skalním masivem. V Pohledci bylo skalní podloží dokumentováno na profilu P2 (109) a v Nové Vsi na profilech P2, P3 (107). Svrchní část podloží byla tvořena jílem – Maršovice (105), Pohledec (105) a Nová Ves (104). Dokumentované vrstvy navážek obsahovaly výhradně novověkou glazovanou keramiku datovanou do 17. – 18. století. V Maršovicích obsahovaly novověkou keramiku vrstvy 103, 109, 112. V Pohledci byla keramika zastoupena ve vrstvách 103, 107, 111, 115, 117 a v Nové Vsi ve vrstvách 103, 106, 108, 112.

Nepřítomnost starších kulturních vrstev s keramikou z období 14. až 15. století (první písemná zmínka o Maršovicích roku 1483, Pohledci 1348 a Nové Vsi 1397) je patrně způsobena faktem, že většina liniových výkopů byla vedena v komunikaci. Při její výstavbě s největší pravděpodobností došlo k odstranění původních historických vrstev se středověkou keramikou.

Záchranný archeologický výzkum v intravilánu obce Zvole nad Pernštejnem byl vyvolán záměrem investora provést odvodnění kostela. Výzkum byl prováděn formou dohledu na stavbou dotčených výkopech a také byla provedena exkavace archeologických sond v říjnu 2012.

Záchranný archeologický výzkum spočíval v exkavaci a dokumentaci čtyř sond (S1 – S4) a dokumentaci zdiva při jihovýchodním nároží kostela sv. Václava. V sondě S1 bylo dokumentováno kamenné zdivo pojené vápennou maltou o šířce 0,6 m, které bylo překryté vrstvou písčité hlínys redeponovanou keramikou datovanou do 14. – 15. století. Mezi zlomky byla zastoupena kvalitní redukční keramika a zboží se slídou ve hmotě. Na povrchu terénu byl travní drn.

V sondě S2 nasedala na vrstvu písčitého jílu jílovitá hlína s redeponovaným zlomkem hrubé redukční keramiky a zlomky glazované keramiky z 16. – 17. století. Následovala vrstva stavební suti překrytá navážkou písčité hlíny. Situaci, stejně jako v ostatních sondách, uzavírala vrstva travního drnu. V sondě S3 byla dokumentována lokální dlažba, kterou porušoval výkop vyplněný písčitou hlínou s kameny. Následně se ukládala vrstva písčitého jílu s redukční keramikou datovanou do 14. – 15. století, překrytá jílovitou hlínou. Na jejím povrchu byla dlažba převrstvená jílem a vrstva navážka jílovité.

Stratigraficky nejstarší byla v sondě S4 dlažba ze středních valounů, kterou překrývala místy až 50 cm mocná vrstva písčitého jílu. Ta obsahovala jeden okraj pokličky, okraj hrnce a zlomky těl nádob redukčního výpalu datované do 14. – 15. století. Následovala navážka jílovité hlíny s glazovanou keramikou charakteristickou pro 17. – 18. století. Ve výkopu u jihovýchodního nároží kostela sv. Václava bylo dokumentováno zdivo (900) pojené vápennou maltou. Jižní část zdiva tvořila pravidelný líc.

Nejdůležitějším výstupem archeologického výzkumu je získání dokumentačních bodů, které jsou situovány v intravilánu obce. Ve výkopu při jihovýchodním nároží kostela sv. Václava bylo dokumentováno kamenné základové zdivo 900. Zdivo mělo odlišnou orientaci než současná barokní stavba a je tedy možné ho interpretovat jako základové zdivo staršího kostela z počátku 14. století. Další kamenné zdivo pojené vápennou maltou bylo zachyceno sondou S1. Mělo pravidelný severovýchodní a jihozápadní líc. Jeho šířka byla 0,6 m. I toto zdivo bezpochyby souvisí s dřívější sakrální stavbou.

V sondách S2 až S4 byly dokumentovány středověké a novověké kulturní vrstvy. Již při výstavbě prvního kostela na počátku 14. století bylo jeho okolí upraveno kvalitní valounovou dlažbou, což bylo doloženo v sondě S3 a S4. Další lokální úprava povrchu terénu byla dokumentována v sondě S3.

Záchranný archeologický výzkum v ul. Na Náhoně ve Svratce byl vyvolán záměrem investora provést nový rozvod venkovního kabelového vedení NN. Výzkum byl prováděn formou dohledu na stavbou dotčených liniových výkopech v říjnu roku 2012.

Záchranný archeologický výzkum spočíval v dokumentaci tří profilů. Profil P1 byl dokumentován v délce 2 m. Na jílový nivní sediment organogenního charakteru nasedala navážka písčité hlíny překrytá stavební sutí. Následovala vrstva písčitého jílu se zlomky glazované keramiky (3 ks) převrstvená písčitou hlínou s okrajem hrnce. Na povrchu terénu byl travní drn. Profil P2 byl dokumentován v délce 2 m. Na jílový nivní sediment nasedala uloženina jílu překrytá vrstvou písku. Následně se ukládala písčitá hlína s novověkou glazovanou keramikou (2 ks) převrstvená pískem. Ve stratigrafickém vývoji následovala místy až 0,5 m mocná navážka jílovité hlíny s glazovanou keramikou (3 ks) překrytá travním drnem. Na profilu P3 (délka 2 m) nasedala na nivní sediment navážka jílovitého písku s glazovaným okrajem hrnce a zlomkem oxidačního kachle. Následovala vrstva jílovité hlíny překrytá travním drnem.

Nejdůležitějším výstupem archeologického výzkumu je získání dokumentačních bodů, které jsou situovány v intravilánu města. Výkopem nebylo zachyceno geologické podloží. Stratigraficky nejstarší vrstva nivního sedimentu měla organogenní charakter. Na profilech výkopu byly dokumentovány novověké navážky s keramikou datovanou do 17. – 19. století.

Záchranný archeologický výzkum v objektu č.p. 329 ve Žďáru nad Sázavou byl vyvolán záměrem investora provést rekonstrukci budovy za účelem rozšíření regionálního muzea. Výzkum byl prováděn formou dohledu a exkavace archeologických sond na stavbou dotčených plochách v únoru až květnu roku 2012.

Záchranný archeologický výzkum spočíval v dokumentaci 3 profilů (P1, P2, P3) a exkavaci a dokumentaci tří sond (S1, S2, S3).

Sonda S1 (drenážní výkop podél SV zdi objektu) – do jílového podloží se zahluboval sídlištní objekt 501 vyplněný jílovitou hlínou s kvalitní redukční keramikou ze 14. století. Následovala nejstarší úroveň pohřebního horizontu tvořená písčitou hlínou, která obsahovala keramiku ze 14. – 16. století. Výzkumem byly dokumentovány hroby H4 – H7. Mladší úroveň hrobů H1 – H3 (viz. antropologický rozbor) byla překryta písčitou hlínou s glazovanou keramikou datovanou do 17. století. Na jejím povrchu byla lokální zpevňující vrstva písku s valounky, do které se zahluboval recentní výkop pro inženýrské sítě. Výkop byl vyplněný podkladovým pískem překrytým jílovitou hlínou. Na povrchu terénu byl travní drn.

Sonda S2 (místnost A, J zeď) – na skalní podloží nasedala písčitá hlína, do které se zahluboval výkop pro základové zdivo. Výplň výkopu byla tvořena písčitým jílem. Následně se ukládala vrstva písku a jílu tvořící pochozí úroveň s keramikou z 16. – 17. století. Na jejím povrchu se ukládal písčitý jíl překrytý hlinitým pískem. Následovala navážka písčité hlíny překrytá jílem.

Sonda S3 (místnost B) – na skalním podloží se ukládala vrstva písčité hlíny o mocnosti 0,4 m. Na její povrch nasedala navážka písčité hlíny s novověkou keramikou.

Profil P1 (drenážní výkop podél SV zdi objektu) byl dokumentován v délce 5 m. Na jílové podloží nasedala písčitá hlína tvořící pohřební horizont. Do jejího povrchu se zahlubovala jáma o dokumentované délce 4,6 m pro druhotnou deponii hrobů. Hrobová jáma byla vyplněna písčitou hlínou s glazovanou keramikou datovanou do 18. století. Následovalo navýšení terénu cca o 0,5 m vrstvou písčité hlíny. Situaci uzavírala vrstva travního drnu. Profil P2 (místnost A) byl dokumentován v délce 1,6 m. Na vrstvu písčité hlíny s valounky nasedala vrstva písku s novověkou keramikou z 16. – 17. století tvořící pochozí úroveň. Na jejím povrchu se ukládala vrstva nečistot. Následovalo navýšení terénu jílovitou hlínou. Profil P3 (místnost B) byl dokumentován v délce 1,2 m. Na skalní podloží nasedala písčitá hlína, kterou překrývala navážka z 1. poloviny 20. století.

Záchranný archeologický výzkum při rekonstrukci domu č.p. 329 ve Žďáru nad Sázavou přinesl doklady osídlení bezprostředního okolí stavby ve vrcholném středověku. Sondou S1 byl dokumentován sídlištní objekt 501 s keramikou z počátku 14. století. Následně došlo ve sledovaném prostoru k navýšení terénu za účelem rozšíření hřbitovního areálu. Výzkumem byly dokumentovány dvě úrovně pohřbů z 15. – 17. století. Starší úroveň byla tvořena hroby H4 – H7, mladší hroby H1 – H3. Na profilu P1 byla dokumentována hrobová jáma 503, do které byly v souvislosti se zrušením hřbitova v 18, století druhotně uložené pohřby. V interiéru domu č.p. 329 byly v místnosti A dokumentovány původní podlahové vrstvy 111, 123 a 122. Ve vrstvě nečistot byla obsažena keramika z 16. – 18. století. Při jižním zdivu byl dokumentován předzáklad. V místnosti B došlo v první polovině 20. stol. k odstranění původních historických vrstev a dorovnání terénu navážkou.

Záchranný archeologický výzkum v intravilánu obce Kadov byl vyvolán záměrem investora provést výstavbu nové kanalizace a ČOV. Výzkum byl prováděn formou dohledu na stavbou dotčených výkopech a také byla provedena exkavace archeologické sond v červnu až říjnu roku 2012.

Záchranný archeologický výzkum spočíval exkavaci a dokumentaci sond S1 – S4. Sonda S1 měla rozměry 1 × 2,2 m a byla situována na parcele č. 514/1. Stratigraficky nejstarší byla primární odpadní vrstva, která obsahovala zlomky strusky, cihel a uhlíků. Následovala písčitá hlína překrytá uloženinou písčité hlíny se zlomky strusky a zlomky glazované keramiky datované do 17. – 18. století. Na její povrch nasedala vrstva jílu překrytá travním drnem.

Sonda S2 měla rozměry 1,5 × 1,5 m a byla situována na parcele č. 514/2. Stratigraficky nejstarší bylo nekompaktní základové zdivo původní hutní budovy. Následně se ukládala vrstva písku s uhlíky, na kterou nasedala odpadní vrstva s četnými uhlíky překrytá stavební sutí se zlomky cihel. Ve východní části sondy nasedala na vrstvu písku lokálně omezená vrstva uhlíků překrytá jílovitou hlínou. Dále se ukládala písčitá hlína se zlomky strusky. Následovalo souvrství navážek tvořené písčitou hlínou, vrstvou uhlíků se zlomky strusky a hlinitým jílem se zlomky keramiky datovanými do 17. – 18. století. Následovala vrstva plastické hlíny překrytá písčitou hlínou. Ve stratigrafickém vývoji se dále ukládala uhlíková vrstva s keramikou charakteristickou pro 18. století, na kterou nasedala vrstva písku překrytá písčitou hlínou. Na jejím povrchu se ukládala vrstva uhlíků převrstvená hlinitým pískem a vrstvou uhlíků s keramikou charakteristickou pro 18. století. Ve stratigrafickém vývoji se následně ukládala navážka písčitého jílu překrytá vrstvou uhlíků a plastickou hlínou. Na povrchu terénu byl travní drn.

Sonda S3 měla rozměry 1,5 × 1,5 m a byla situována na parcele č. 511/1. Do podloží tvořeného písčitým jílem se zahluboval objekt 501 vyplněný písčitou hlínou s továrně vyráběnou keramikou typickou pro 19. stol. Následovala plošně omezená vrstva mazanice překrytá místy až 0,4 m mocnou uloženinou prachovité hlíny. Vrstvy 132 a 125 obsahovaly redeponovanou keramiku ze 17. – 19. století. Na povrch uloženiny nasedala lokální odpadní uhlíková vrstva překrytá recentní vrstvou písčité hlíny. Situaci uzavírala vrstva travního drnu s keramikou z 19. stol.

Sonda S4 měla rozměry 1,5 × 1,5 m a byla situována na parcele č. 513/1. Na prachovou hlínu nasedala vrstva prachové hlíny s kamínky, tvořící svrchní část půdního horizontu, následně se ukládala odpadní vrstva s četnými uhlíky překrytá plastickou hlínou s glazovanou keramikou typickou pro 18. století. Na její povrch nasedala vrstva hlinitého štěrku, tvořící zpevňující komunikační úroveň. Situaci uzavírala vrstva travního drnu.

Nejdůležitějším výstupem archeologického výzkumu je získání dokumentačních bodů, které jsou situovány v intravilánu obce. Sondou S2 bylo zachyceno nekompaktní kamenné zdivo, které je s největší pravděpodobností možné interpretovat jako zdivo původní hutní budovy. Výzkumem bylo dokumentováno výrazné navýšení terénu v prostoru sond S1 a S2 vrstvami navážek primárního odpadu z hutní výroby s obsahem strusky. Místy byl terén navýšen až o 1,2 m. V sondě S4 byl povrch terénu zpevněn vrstvou hlinitého štěrku (135).

Nálezy keramiky byly obsaženy ve vrstvách 104 (sonda S1), 109, 116, 126 (sonda S2), 122, 125, 130, 132, 133 (sonda S3) a 136 (sonda S4). Nejstarší glazovanou keramiku bylo možné datovat do 17. století. Nejvýrazněji je v keramických souborech zastoupena keramika charakteristická pro 18. a 19. století.

Záchranný archeologický výzkum v intravilánu obce Obyčtov byl vyvolán záměrem investora provést výstavbu nové kanalizace a ČOV. Výzkum byl prováděn formou dohledu na stavbou dotčených výkopech a také byla provedena exkavace archeologických sond v listopadu 2011 až říjnu roku 2012.

Záchranný archeologický výzkum spočíval exkavaci a dokumentaci sond S1 – S5 o rozměrech 1,5 × 2 m, 1,5 × 1,5 m 1,8 × 1,8 m, 1,5 × 1,5 m a 1 × 1,5 m. V sondách S3, S4 a S5 bylo dokumentováno geologické skalní podloží, v sondách S3 a S5 byla zachycena jeho svrchní zvětralá část. V sondě S1 byla vrstva stavební suti, která s největší pravděpodobností souvisí se stavební činností na kostele Nanebevzetí Panny Marie mezi lety 1730 a 1735. V sondách S1, S2, S3 a S4 byly lokální zpevňující pochozí vrstvy dokládající úpravy povrchu terénu. Výzkumem byly doloženy převážně novověké navážkové vrstvy.

Nálezy keramiky byly obsaženy ve vrstvách sond S3, S4, S5. Nejstarší keramika byla datována do 15. – 16. století a byla obsažena v novověkém souboru pocházejícím z vrstvy 141. Nejvýrazněji je v keramických souborech zastoupena glazovaná keramika charakteristická pro 17. až 18. století. Ve výplni objektu 501 byla také obsažena keramika datovaná do 17. – 18. století. Ostatní dokumentované výkopy 500, 503, 504 a 505 souvisejí s recentními zásahy na lokalitě.

Záchranný archeologický výzkum v intravilánu obce Martínkov byl vyvolán záměrem investora provést nové omítky na kostele Nanebevzetí P. Marie. Výzkum byl prováděn formou dohledu na stavbou dotčených výkopech a také byla provedena exkavace archeologické sondy S1 v červnu roku 2012.

Sonda S1 měla rozměry 1 × 1 m a byla situována v místě budoucí odvodňovací šachty nacházející se severovýchodně od presbytáře kostela Nanebevzetí P. Marie. Sběrem na haldách zeminy pocházející z výkopu podél obvodového zdiva kostela byla získána kvalitní redukční keramika datovaná do 14. – 15. století.

V sondě S1 byly dokumentovány novověké kulturní vrstvy, které obsahovaly redeponovanou středověkou redukční keramiku. Stratigraficky nejstarší zde byla vrstva stavební suti zpevňující povrch terénu s keramikou datovanou do 16. století. Ve zkoumaném prostoru došlo patrně v souvislosti s přístavbou věže kostela ve 2. polovině 16. století k výrazným zásahům do terénu, přičemž bylo starší historické souvrství odstraněno až na podloží a starší středověká keramika se objevuje jako intruze v novověkých keramických souborech. Do 16. století bylo možné také datovat nárůst terénu vrstvami písčitého jílu a jílovité hlíny. Následovala další vrstva stavební suti bez přítomnosti keramických nálezů, do které se zahlubovala hrobová jáma 500 (hrob dítěte H1). Ve výplni hrobu byla jako nejmladší obsažena glazovaná keramika charakteristická pro 16. století. Hrobovou jámu překrývala uloženina písčité hlíny, která již obsahovala pokročilejší novověkou keramiku datovanou do 17. – 18. století. Následně bylo nejbližší okolí kostela upraveno dorovnávkou terénu (jílovitá
hlína) s keramikou ze 17. – 19. století.

Archeologickým výzkumem v prostoru sondy S1 byly dokumentovány výrazné terénní úpravy související s přístavbou věže kostela v 2. polovině 16. století a opravou kostela realizovanou v roce 1671.

Záchranný archeologický výzkum byl vyvolán výstavbou souboru bytových domů na parc. č. 567/28, 567/29, 567/17 a byl prováděn ve dvou etapách v první polovině roku 2011.

Zájmové území se rozkládá na mírném JV svahu pod obcí Jinočany, terén se uklání směrem k Jinočanskému potoku a rozkládá se v nadmořských výškách 340 až 360 m n. m.

Nejstarší doklady osídlení dokládají ojedinělé nálezy keramických zlomků nádoby kultury kulovitých amfor z výplně objektu č. 511. Výzkum dále identifikoval sídelní areál zemědělské osady z mladší doby železné LTB2/C. Na sídlišti byly zachyceny tři zahloubené půdorysy laténských domů. V domech nebyly nalezeny stopy po otopném zařízení, zřejmě tedy měly jinou než sídelní funkci.

Půdorysy domů byly obdélné, orientace V – Z o rozměrech cca 5 m × 3 m. Nadzemní kůlové (či roubené) stavby se nepodařilo přímo doložit, lze o nich uvažovat z dokladů otisků mazanice nalezené v obj. 501. Jednalo se o sídlištní jámu oválného půdorysu o rozměrech 2,5 m × 1 m × 1 m. Tento objekt sloužil (snad sekundárně?) pro uložení destrukce dřevěné konstrukce (domu?), jež byla po uložení zapálena, jak svědčí silně propálené stěny objektu.

Výplň objektu obsahovala množství dobře vypálené mazanice s otisky konstrukčních prvků. Z těchto vypálených negativů se podařilo rozpoznat dvě konstrukční techniky. První a dominující zahrnuje roubení z kuláčů o převažujícím průměru 20 cm, které bylo opatřeno pečlivě provedeným, dvouvrstvým omazem převážně do 5 cm tloušťky s jemně vyhlazenou finální vrstvičkou hlíny.

Druhou a méně početně zastoupenou konstrukční technikou je proutěný výplet, který byl zřejmě nesen vertikálními kůly.

Pomocí fosfátové analýzy provedené v zahloubených domech byly ve všech případech identifikovány vstupy do objektů, které se projevovaly silnou fosforovou anomálií ve směru do objektu.

Běžnými metodami terénního výzkumu by vstupy nebyly identifikovány. Dále byly z výsledů fosfátové analýzy patrné hlavní komunikační plochy v domech, které se projevily buď protáhlou anomálií navazující od vstupu napříč objektem nebo plošně koncentrovanou anomálií, kde se soustřeďovala hlavní činnost v domě. Pomocí archeobotanické analýzy byla prokázána jako hlavní pěstovaná plodina pšenice špalda.

Dále byl pěstován ječmen obecný, proso seté a pšenice dvouzrnka. Analýza uhlíků prokázala přítomnost dřevin dubohabrových hájů (dub, habr, jilm) a druhů kyselých doubrav (dub, borovice). V druhově určeném osteologickém materiálu jsou doloženy pouze běžné druhy domácích zvířat – tur, ovce/koza, pes a prase. Velká část zvířecích kostí vykazuje různé stopy po štípání, sekání i řezání a jde tedy většinou o kuchyňský odpad či jinak dále neupotřebitelný odpad. Dále bych zmínil osteologický materiál, který byl nalezen v intaktní spraši. Jednalo se o celkem pět zlomků, které pocházely z jednoho kusu třetí nártní kosti koně sprašového. Na rok 2012 je investorem plánována následující etapa výstavby bytových domů.