Před výstavbou komplexu 38 RD na k. ú. Buštěhrad, provedla spol. Pueblo, o. p. s. během léta 2018 záchranný archeologický výzkum. Komplex nových domů se nachází na mírném SZ svahu, což odráželo značně rozdílnou mocnost nadložních vrstev (0,3–1,5 m). Na ploše téměř 0,5 ha byl odhalen polykulturní sídelní areál obsahující komponenty z období neolitu, eneolitu, doby bronzové a výrobní areál z období novověku.
Detail nálezu žárového hrobu. Foto: Petr Mudra
Nejstarší nálezy pocházející ze sídlištních jam č. 504, 503 a 519 datujeme do období středního stupně kultury s lineární keramikou. Charakteristické pro toto období je rytá výzdoba – široké pásky vyplněné vpichy. Z objektu č. 504 byl zaznamenán drobný zlomek pryskyřice s nalepenými semeny kamejky lékařské. Ze sousedních zemí pochází doklady užití těchto semen k dekorativním účelům.
Hrobová výbava žárového hrobu. Foto: Pavel Hušták
Do mladší fáze neolitu, konkrétně do období kultury s vypíchanou keramikou, datujeme sídlištní jámy č. 510, 509, 522 a žárový hrob č. 526. Žárový hrob byl lokalizován v SZ části plochy a nacházel se v kulturním souvrství. Celkem nález obsahoval dvě nezdobené nádoby hrncovitého tvaru s plastickými výčnělky, mísu zdobenou vpichy s vnitřním ornamentem šachového pole tvořeného pěti čtverci a pohárem zdobeným zdvojenou linií vpichů. Dále hrob obsahoval dva broušené nástroje, kamennou sekyru a teslu.
Exkavace obj. č. 507, s lidskými ostatky a keramikou z období eneolitu. Foto: Petr Mudra
Komponenta časného eneolitu je zastoupena nálezem hliníku č. 511 a zásobní jámou č. 507, do které bylo vhozeno několik neúplných lidských těl. Z obou zmíněných objektů pocházejí zlomky keramiky náležící do jordanovské kultury, skupiny Jenšten.
Pohled od Z na Plochu A. Foto: Pavel Hušták
Do pozdní doby bronzové, období štítarské kultury, datujeme nálezy ze sídelních jam č. 500, 518, 501 a 508. Jedná se především o nálezy leštěné, tuhované keramiky buď hladké, nebo zdobené pravidelnými žlábky.
Chronologicky nejmladším je nález cihelny, která se skládala z předpecní jámy a samotné pece. Výrobní objekty byly zahloubeny do sprašového podloží. Pec byla navíc vyskládána cihlou. Rozměry těchto objektů činí 5 × 6 m a byly vzájemně propojeny bateriemi pěti ohnišť. Nález cihelny má zřejmě vztah s výstavbou (1699–1705) či přestavbou (1747–1754) buštěhradského zámku.
Autor: Mgr. Pavel Hušták, info@pueblo-ops.cz