Záchranný archeologický výzkum v památkově chráněné zóně byl vyvolán záměrem investora, Římskokatolickou farností ve Velké Bíteši, opravou schodiště u severní strany kostela sv. Jana Křtitele v intravilánu sakrální tvrze.
Způsob záchranného archeologického výzkumu spočíval v dokumentaci již vykopané sondy. Po předpokládaném pozitivním prokázání archeologických situací byla provedena metodologicky dokumentace, která spočívala v očíslování profilů, zavedení stratigrafických jednotek, nafocení, ovzorkování a zkreslení ke geodeticky zaměřené ose.
Významným zdrojem získaných informací nám reprezentují nalezené artefakty. Přes široký časový rozptyl nalezených, především keramických artefaktů (14. – 19. stol.) pochází nejčetnější nálezy do přelomu 15. a 16. stol. Zvýšená četnost nálezů z tohoto období může mít spojitost s výstavbou komplexu opevnění, které vždy doprovázely četné terénní úpravy.