Záchranný archeologický výzkum byl vyvolán celkovou rekonstrukcí ul. Žďárská ve Ždírci nad Doubravou. Výzkum byl realizován formou dohledu v květnu až říjnu roku 2011.

Zájmový prostor archeologického výzkumu zahrnoval skrývku a výkopy pro inženýrské sítě v ul. Žďárská ve Ždírci nad Doubravou. Celkem byly dokumentovány profily P1 – P4. Na profilu P1 (křižovatka ul. Žďárská a ul. Příčná) bylo zachyceno jílové podloží, na které nasedala vrstva půdního typu tvořená prachovitou hlínou se zlomky redukční keramiky datované do 2. poloviny 15. století (2ks).

Na profilu P2 (křižovatka ul. Žďárská a Náměstí 9. května) nasedala na jílové podloží vrstva jílovité hlíny se zlomkem redukční keramiky s drobnou slídou ve hmotě (1 ks), typickou pro 13. – 14. století. Následovala vrstva jílu s jednostranně glazovanou keramikou (1 ks). Povrch terénu byl tvořen písčitou hlínou s četnými středními kameny. Na profilu P3 (křižovatka ul. Žďárská a ul. Ke Stadionu) se na jílovém podloží ukládala jílovitá hlína s leštěnou keramikou charakteristickou pro 17. – 18. století. Povrch vrstvy 115 byl lokálně zpevněn vrstvou jílu s kameny překrytou jílem. Následně se ukládalo souvrství jílovité hlíny. Vrstva 112 obsahovala zeleně glazovanou keramiku typickou pro 17. – 18. století (1ks). Vrstva 111 obsahovala dno nádoby s kvalitní vyspělou oboustrannou glazurou datovanou do 19. až poloviny 20. století. Situaci uzavírala vrstva travního drnu. Na profilu P4 křižovatka ul. Žďárská a ul. Na Balkáně) byla stratigraficky nejstarší vrstva jílovité hlíny s četnými kameny s širokým pásovým uchem datovaným do 17. – 18. století (1 ks), kterou překrývala vrstva jílu. Následně se ukládala jílovitá hlína se zlomkem oxidační keramiky (1 ks), na kterou nasedala písčitá hlína překrytá jílovitou hlínou. Vrstva 117 obsahovala tmavě zelené pórovité čedičové sklo (1 ks).

Během stavebních prací byly dokumentovány doklady osídlení ze středověku (13. – 15. století) a novověku (17. – 19. století).