Druhá etapa záchranného archeologického výzkumu zahájená před navazující revitalizací spodní části Náměstí Republiky v roce 2016 ve Žďáru nad Sázavou odhalila pozůstatky historických dlažeb, základy stavby pekařského domu, dále množství sídlištních objektů vypovídající o různých (především stavebních) aktivitách v prostoru náměstí v minulosti. Nejstarší nálezy, pocházející z kulturních souvrství datujeme na přelom 14. a 15. století, Mezi nejmladší nálezy lze označit nález pozůstatků benzínové pumpy, která v blízkosti dnešní ČSOB stála od čtyřicátých do šedesátých let 20. století.

Začišťování dlažby odkryté pod stávajícím povrchem náměstí

Průběh odkryvu sond metodou čtvercové šachovnicové sítě

Terénní část archeologického výzkumu trvala dvacet dní, kdy zjištěné archeologické situace byly dokumentovány v pravidelné čtvercové síti. Terénní situace byly ručně odebírány po přirozených kontextech (jednotlivé vrstvy, výkopy a konstrukce), vzniklé profily byly dokumentovány pomocí snímkové fotogrammetrie, jejímž výsledkem je i možná vizualizace v 3D modelu (doporučujeme stáhnout, moduly v prohlížečích si s 3D pdf často neporadí).

3D model sondy 62

Po ukončení terénní části záchranného výzkumu probíhá laboratorní zpracování nálezů (v množství desítek banánových beden), digitalizace terénní dokumentace, vyhodnocení archeologických situací a tvorba interpretačních plánů. Výsledy ze zpracování takového objemu můžeme očekávat do jednoho roku.

Vybrané nálezy (především keramické nádoby a mince) z první etapy záchranného výzkumu z Náměstí Republiky (provedeného v roce 2014), budou od 17. 6. 2016 do 11. 9. 2016 vystaveny v Muzeu Vysočiny v Jihlavě v rámci výstavy Archeologické výzkumy na Vysočině.

Skupinové foto pracovního týmu před zakončením výzkumu

Záchranný archeologický výzkum byl započat na základě stavebního záměru investora, Obce Vojkova, vybudování splaškové kanalizace a čističky odpadních vod. Archeologická akce byla započata na jaře roku 2015. Výzkum byl prováděn formou sondáže v trati výkopu pro kanalizaci a povrchovými sběry v okolí kontrolních šachet.

Celkem bylo vyčleněno devět sond o rozměrech 1,5 × 1,5 m, které byly začištěny, vyfoceny, ovzorkovány a skresleny ke geodeticky zaměřené ose. Sondy byly koncentrovány především v blízkosti zámku (dnešní domov pro seniory) a na návsi před kostelem sv. Jakuba.

Nejstarší nálezy pocházející s kulturních souvrství můžeme datačně zařadit do období od 12. do 13. století. Jednalo se především o keramické fragmenty nádob s příměsí tuhy.

Cihlový kanál s kamenným překladem odkrytý v sondě 3

Artefakty z mladšího období byly reprezentovány především keramickými zlomky nádob, často zdobenými glazováním (16.–19. století), zlomky skla a kovových předmětů, například nože nebo zlomek medailónku. Za nejmladší nález můžeme považovat mince s letopočtem uvádějícím rok 1964 a 1969.

Artefakty získané ze záchranného archeologického výzkumu byly laboratorně zpracovány, terénní dokumentace byla zdigitalizována. Archeologické situace byly dále interpretovány. Nálezy získané z výzkumu ve Vojkově byly uloženy v Muzeu Podblanicka.

Záchranný archeologický výzkum v historickém středu Třebíče byl vyvolán záměrem investora vybudovat vodohospodářskou infrastrukturu a kanalizaci. Archeologická akce započala v létě roku 2015. Jelikož se jednalo o relativně nedestruktivní metodu rekonstrukce potrubí (výměna stávajících trubek za nové „podvrtem“), byly zkoumané řezy spíše menších rozměrů.

Dokumentace začištěného profilu s archeologickým souvrstvím

I přes tento fakt byly v prostoru Karlova náměstí objeveny četné nálezy keramických fragmentů nádob, několik kusů mazanice, množství zlomků zvířecích kostí a novověká mince. Kromě movitých nálezů byla v prostoru náměstí odkryta i část kanalizace z období 17.–18. století.

Mince z 19. století

Právě početný střepový materiál tvořil v celku chronologicky ucelený soubor, který bylo možné datačně zařadit do 12. nebo nejpozději do počátku 13. století. Společným znakem keramických fragmentů z tohoto období byla tuha obsažená v keramické hmotě.

Soubor zlomků keramiky datovatelných do 12. století

Další obsáhlý soubor představovaly zlomky kosterních ostatků zvířat. Tyto nálezy byly po laboratorním zpracování dále poslány k odborné osteologické analýze a její výsledky byly shrnuty v nálezové zprávě.

Po ukončení terénní části záchranného archeologického výzkumu proběhlo laboratorní zpracování nálezů, digitalizace terénní dokumentace, vyhodnocení archeologických situací a jejich interpretace. Nálezy získané z výzkumu na Karlově náměstí v Třebíči byly uloženy v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

Záchranný archeologický výzkum byl zahájen před výstavbou kanalizace a ČOV v Městysu Ostrov nad Oslavou, na jaře v roce 2014. Archeologická prospekce spočívala v dokumentaci deseti sond v intravilánu obce. Sondy byly rozmístěny v blízkosti kostela, na návsi a v blízkosti místa bývalé tvrze.

V sondách byly odkryty nálezy především movitého charakteru. Jednalo se převážně o artefakty sloužící ke každodenní potřebě. Do takové skupiny můžeme řadit především kuchyňskou keramiku nebo keramiku stavební (kachle, mazanice). Další početnou skupinu nálezů tvořily kovové předměty, zlomky skla a struska. Kromě již zmíněných nálezů movitého charakteru byly v sondách identifikovány i nálezy nemovité. Ty byly zastoupeny především kamennými konstrukcemi, jako například dlažba z lomového kamene, štět nebo zbytky odvodňovacího systému.

Sonda 3 na prostranství před základní školou

Pod současným povrchem byly v sondách odkryty kulturní vrstvy, které obsahovaly keramické fragmenty nádob z období od 14. do 18. století. Nejstarší keramické nálezy byly získány ze sondy, která byla vyhloubena v blízkosti místa bývalé tvrze. Toto zjištění by mohlo poukazovat na možný dřívější vznik Ostrovské tvrze, než je uváděno v písemných pramenech. Ty se poprvé zmiňují o rytířském sídle postaveném za Jakuba Míty z Vostrova, tedy někdy po druhé polovině 16. století.

Masivní dláždění z lomového kamene odkryté v sondě 2

Po ukončení terénní části záchranného archeologického výzkumu proběhlo laboratorní zpracování nálezů, digitalizace terénní dokumentace, vyhodnocení archeologických situací a jejich interpretace. Nálezy získané z výzkumu v Ostrově nad Oslavou byly uloženy v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

Během léta a podzimu roku 2015 proběhl v Moravských Budějovicích na ulici Kollárova v blízkosti Fügnerova náměstí záchranný archeologický výzkum. Akce byla vyvolána záměrem investora vybudovat vodohospodářskou infrastrukturu a kanalizaci.

Po vyhloubení výkopů byla provedena rekognoskace řezů a zjištěné pozitivní situace byly začištěny, stratigraficky interpretovány a popsány, dále byly kresebně a fotograficky zdokumentovány a nakonec byly odebrány vzorky. Po dohodě se stavebníkem byly v blízkosti Fügnerova náměstí vyhloubeny dvě sondy, o rozměrech cca 1,5 × 1,5 m, s cílem získat reprezentativní vzorek archeologických situací v ploše.

Začištěný úsek výkopu s patrným archeologickým souvrstvím

Vzorkování archeologických výkopů zachycených na stěně výkopu

Chronologicky nejstarší nález objevený při výzkumu pocházel z přelomu 13. a 14. století. Jednalo se o zlomek tuhové keramické nádoby.

Nejpočetnější nálezový celek z Kollárovy ulice tvořil střepový materiál, který bylo možný datačně zařadit do období 15. – 17. století. Převážná část této keramiky byla zevnitř zdobena hnědým glazováním. Kromě nálezů fragmentů kuchyňské keramiky byly při výzkumu v Moravských Budějovicích objeveny i početné kovové předměty jako například hřeby nebo brousek, ale také stříbrný krejcar s datem ražby 1698.

Výběr novověkých zlomků keramiky

Revers mince s datem ražby 1698

Archeologický výzkum přinesl další doklad o novověké výrobě perleťových knoflíků v prostoru intravilánu Moravských Budějovic. Výrobní materiál nalezený v Kollárově ulici byl laboratorně zpracován a poslán k podrobnější analýze. Stejný postup byl volen i v případě osteologického materiálu. Výsledky odborných analýz byly shrnuty v nálezové zprávě.

Archeologické nálezy získané ze záchranného výzkumu byly po ukončení terénní části laboratorně zpracovány, proběhla digitalizace terénní dokumentace, vyhodnocení archeologických situací a jejich interpretace. Nálezy získané z výzkumu na Kollárově ulici v Moravských Budějovicích byly uloženy v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

V první polovině roku 2013 proběhl v intravilánu obce Lhánice záchranný archeologický výzkum vyvolaný záměrem investora, EON Česká republika, s.r.o., provést nový rozvod venkovního kabelového vedení NN. Výzkum byl prováděn formou průběžného dohledu při hloubení liniových výkopů. Po vyhloubení výkopů byla provedena rekognoskace řezů a zjištěné pozitivní situace byly začištěny, stratigraficky interpretovány a popsány, dále byly kresebně a fotograficky zdokumentovány a nakonec byly odebrány vzorky. Po dohodě se stavebníkem byly v ose stavebních výkopů vyhloubeny tři sondy, o rozměrech cca 1,5 × 1,5 m, s cílem získat reprezentativní vzorek archeologických situací v ploše.

Výzkumné sondy odkryté ve východní části obce Lhánice

Nejstarší objevené artefakty byly pravěkého stáří. Pokud bylo možné je dále chronologicky zařadit, tak nejstarší nálezy pocházely z období kultury s moravskou malovanou keramikou (neolit) a velatické kultury (mladší doba bronzová). Mladší nálezy pak bylo možné z hlediska datace zařadit do mladohradištního období a do období vrcholného středověku a novověku.

Okřín – amfora velatické kultury byl součástí žárového hrobu

Z období kultury s moravskou malovanou keramikou pochází několik sídlištních objektů, kůlových jamek a kulturních vrstev, které obsahovaly keramické fragmenty nádob.

Za nejdůležitější nález lze však považovat žárový hrob z období velatické kultury, který obsahoval keramickou výbavu v podobě amfory – okřínu, dvou zlomků jedné mísy a části koflíku.

Dvě ze tří nádob velatické kultury vyzdvižených ze žárového pohřbu

Archeologické nálezy získané ze záchranného výzkumu byly laboratorně zpracovány, terénní dokumentace byla zdigitalizována. Archeologické situace byly dále interpretovány. Vybrané nálezy, především keramické nádoby, budou vystaveny v Muzeu Vysočiny v Jihlavě od 17. 6. 2016 do 11. 9. 2016 v rámci výstavy Archeologické výzkumy na Vysočině.

Záchranný archeologický výzkum v Jemnici byl vyvolán záměrem investora vystavět kanalizaci a čističku odpadních vod. Společnost Pueblo, o.p.s. provedla během léta až podzimu roku 2015 záchranný archeologický výzkum v městské části Podolí, u kostela sv. Jakuba Většího a v blízkosti historického centra města v prostoru ulice Dolní Valy, v ulici 28. října a v prostoru náměstí Svobody.

Výkopové práce na náměstí Svobody v Jemnici

Záchranný archeologický výzkum odhalil v intravilánu obce Jemnice pozůstatky vrcholně středověkého, pozdně středověkého a novověkého osídlení. Nejstarší datovatelné nálezy pocházely z období 12. a počátku 13. století. Jednalo se o nálezy tuhové stolní keramiky ze sond S1–S4. Zjišťovací sondy se nalézaly v bezprostřední blízkosti kostela sv. Jakuba Většího v městské části Podolí. Jelikož se místo ohrožené stavebními výkopy nalézalo v blízkosti kostela, byla odkryta i část zaniklého hřbitova. Lidské ostatky byly po antropologickém zpracování pietně pohřbeny na místním hřbitově.

Románská věž kostela Jakuba Většího v Jemnici

Pozdně středověké a novověké osídlení v prostoru za hradbami města bylo doloženo v ulici Dolní Valy před č. p. 492 a v ulici 28. října před č. p. 495–7. V prostoru mezi dnešním náměstím Svobody a ulice 28. října byla doložena existence jedné z bran, jež byla součástí vrcholně středověkého opevnění města Jemnice.

Hrob 11 odkrytý v sondě 2

Artefakty získané ze záchranného archeologického výzkumu byly laboratorně zpracovány, terénní dokumentace byla zdigitalizována. Archeologické situace byly dále interpretovány. Nálezy získané z výzkumu v Jemnici byly uloženy v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

V souvislosti s plánovanou výstavbou nové kanalizace ve městě Hostomice byl společností Pueblo – archeologická společnost, o.p.s. proveden předstihový výzkum v ose budoucí kanalizační stoky. Bylo položeno celkem 12 sond v jižní části Tyršova náměstí a u kostela Nastolení sv. Petra v Antiochii.

Sonda 7 u kostela odkryla těsně pod povrchem starou dlažbu

První písemná zmínka o městečku Hostomice pochází z roku 1343, kdy pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé obnovil měšťanům jejich práva a výsady, protože původní listiny měšťané ztratili. Vznik městečka lze tedy předpokládat někdy před uvedeným rokem. V sondách zachytil archeologický výzkum dláždění komunikací a následné navážky související pravděpodobně s parkovou úpravou prostoru náměstí někdy na konci 19. století.

Odkryv sondy 4 vytyčené jižně od kostela

V sondě u kostela (postaveného mezi lety 1743–1762) byl ve vrstvě pod dlažbou nalezen Tříkrejcar Františka I. s rokem ražby 1812, který datuje post quem dláždění v tomto prostoru. Z navážek dále pochází soubor zlomků keramiky, kachlů, strusky a zvířecích kostí. Keramika je předběžně datovaná do období od 15. do 19. století. Sondážemi jižně od presbytáře kostela, na jehož místě se předpokládá středověký předchůdce, byla doložena absence pohřebních aktivit.

Geodetické zaměření sklepení s valenou klenbou odkrytého pod silnicí před č.p. 226

Z tohoto pozorování lze vyvodit v podstatě dvě možné interpretace. Buď stál původní středověký filiální kostel, který je zmiňován k roku 1343, původně na jiném místě v prostoru náměstí, než se doposud předpokládalo, nebo obyvatelé Hostomic pohřbívali své mrtvé u kostela stojícího někde na okraji Hostomic, popř. v blízkém okolí. Jako místo posledního spočinutí by přicházel v úvahu hřbitov u farního kostela v nedalekých Bezdědicích, ke kterému měl filiální kostel v Hostomicích náležet. K zodpovězení této otázky bude proto potřeba dalších výzkumů.

Zlomky kachle s postavou šlechtice

Tříkrejcar Františka I. v porovnání s dnešní korunou

Před výstavbou nákupního centra Kaufland na ploše bývalé zahradní kolonie v Brandýse nad Labem provedla společnost Pueblo, o.p.s. na podzim roku 2015 záchranný archeologický výzkum. Na ploše téměř 1 ha byl odhalen polykulturní sídelní areál, obsahující komponenty z období neolitu, doby bronzové a doby laténské. Z nejstaršího období byl v jihovýchodní části plochy zachycen dlouhý dům (cca 40m), dále několik sídlištních objektů, obsahující keramické nálezy náležící do kultury s vypíchanou keramikou.

Záchranný archeologický výzkum Brandýs nad Labem, vyznačení koncentrace nalezených komponent, Foto: Pavel Hušták

Nález kostrového hrobu z doby únětické kultury. Foto: Arkadiy Shynshynov

Z doby bronzové, starší fáze únětické kultury, pochází několik sídlištních objektů, především kruhových jam. V jedné z jam byl nalezen kostrový pohřeb nedospělého muže, který měl ve své pohřební výbavě množství keramických nádob. Díky velmi dobře zachovalému zubnímu chrupu bylo možné provést analýzu DNA, díky které můžeme poodhalit genetický původ obyvatel z doby bronzové, dále byly z chrupu odebrány vzorky pro analýzu obsahu isotopu stroncia, (jehož koncentrace odráží oblast původu a pobytu jedince) a analýzu zubního kamene, (díky které se můžeme dozvědět více o stravě pohřbeného jednotlivce).
Významný nález představuje též smotek zlatého drátu, který se poměrně hojně vyskytuje ve starší fázi únětické kultury. Z Brandýsa nad Labem pochází několik nálezů zlatých smotků ze starších záchranných výzkumů (např. lokalita „Pod Vodojemem“).

Nález zlatého smotku z doby únětické kultury. Foto: Arkadiy Shynshynov

Komponenta sídelního areálu z doby laténské (LTC2), byla na lokalitě zastoupena nejčetněji. Bylo odhaleno kolem deseti kompletních zahloubených domů obdélného půdorysu (cca 4 × 3 m) a dále několik set sídlištních objektů. Kromě značného množství keramických nálezů (cca 30 banánových beden) byly nalezeny železné spony či části železného kotlíku.

Nález části železného kotlíku z doby laténské. Foto: Arkadiy Shynshynov

Archeologické nálezy získané ze záchranného výzkumu jsou ve fázi laboratorního zpracování, výsledky přírodovědných analýz a následné interpretačního shrnutí předpokládáme do konce příštího roku.

Autor: Mgr. Pavel Hušták, info@pueblo-ops.cz

Před vybudováním nového vodovodu a kanalizace s připojením na vodohospodářskou infrastrukturu města Vlašimi proběhl v roce 2014 předstihový archeologický výzkum v intravilánu městské části Bolinka a v obci Bolina, jež je také katastrálně součástí Vlašimi.

Zájmový prostor, ve kterém byly sondy vyčleněny, se nalézal především v intravilánu Boliny, v blízkosti dvou rybníků (v té době vypuštěných) a poblíž místa bývalé tvrze. Další kontrolní sondy byly situovány jihovýchodně od městské části Bolinka v blízkosti vodního toku v areálu firmy Sellier a Bellot. Jako doplňující forma archeologické prospekce byl zvolen povrchový sběr. Ten byl realizován v obci Bolina v prostoru tvrze a na dně vypuštěného rybníka a ve Vlašimi v areálu firmy Sellier a Bellot.

Záchranný archeologický výzkum spočíval především v dokumentaci deseti sond o rozměrech 1,5 × 1,5 m. Výkopy byly prováděny po přirozených kontextech. Sondy byly dále začištěny, fotograficky zdokumentovány, ovzorkovány a skresleny ke geodeticky zaměřené ose.

Při povrchového sběru v prostoru bývalé tvrze byly nalezeny keramické fragmenty nádob, které bylo možné chronologicky zařadit do období 15. století. Jedná se tedy o nejstarší nalezené artefakty při výzkumu. Další nálezový celek tvořily artefakty, jež bylo možné datačně zařadit do 16., 19. a 20. století. Při výzkumu bylo také zjištěno, že naprosto absentují nálezy ze 17.–18. století.

Půdorys sondy 4 po dokopání na podloží

Za zmínku ovšem stojí poměrně početné nálezy nábojů nebo jejich zlomků či zmetků. Zkoumaná lokalita díky sondážím poskytla dohromady několik stovek nábojů. Nejvíce jich bylo nalezeno v sondě č. 6 vzdálené pár desítek metrů od centra Boliny. Tyto nálezy byly poslány na analýzu, ze které vyplynulo, že se nejspíše jedná o výrobky, které mohou souviset s výrobou firmy Sellier a Bellot. Nábojnice nalezené v sondách bylo možné datovat do počátků roku 1940, tedy do období kdy započala okupace našeho území.

Na lokalitě nalezená nábojnice ráže 8x50R Lebel

Artefakty získané ze záchranného archeologického výzkumu byly laboratorně zpracovány, terénní dokumentace byla zdigitalizována. Vybrané artefakty byly odeslány k podrobnější analýze. Archeologické situace byly dále interpretovány formou nálezové zprávy. Nálezy získané z výzkumu v Bolině a Bolince byly uloženy do Muzea Podblanicka, Pobočka Benešov.